Dějiny filosofie II
|
F. Petr Abélard (11. - 12. st.)|
|
Abélard přistoupil k problematice univerzálií z poněkud jiné strany. Zabýval se totiž především problémem, jak vůbec obecné výrazy, univerzálie mohou označovat jednotlivé věci. Originalita jeho přístupu se projevuje i v tom, že přidal čtvrtou otázku k otázkám Porfyriovým:
4. Existuje určitá univerzálie i tehdy, kdy tu není žádná jednotlivá věc, které by bylo možno tuto univerzálii predikovat?
(Např. už nežijí žádní mamuti - přestala proto snad existovat i univerzálie "mamut"?)
Abélardova odpověď:
Univerzálie je slovo, které nese význam (sermo) a tento význam má
i ve chvíli, kdy je nikdo nevyslovuje
a ani aktuálně nechápe jeho význam. Univerzálie tedy není spojena pouze s vyslovením slova, ale s jeho významem a existuje i tehdy, když
nemůže být ničemu predikována. Toto řešení bude označováno jako konceptualismus nebo umírněný nominalismus.
V jeho úvahách o univerzáliích lze rozlišit dvě roviny:
- rovina ontologicko-gnoseologická: otázka jsoucnosti univerzálií a jejich vytváření abstrakcí;
- rovina sémantická a lingvistická: jak můžeme rozumět obecným pojmům a jakým způsobem se mohou vztahovat k individuím.
Úprava této publikace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
