Dějiny filosofie II
|
E. Vilém ze Champeaux (11. - 12. st.)|
|
Naproti tomu realistická odpověď na Porfyriovy otázky umožňovala vysvětlit trojjedinost v souladu s ortodoxií:
- druh je úplná substance individuí (a tedy něco reálného);
- celý druh se zase nachází v jednotlivých individuích (a tedy činí je danou substancí);
- Bůh jako druh je jedna substance, tři osoby jsou jeho individua a tyto tři osoby tvoří onu jednu substanci.
Filosofie, teologie a univerzálie
Rozdíl mezi právě uvedeným výkladem Trojice a Roscellinovým pojetím, a tedy rozdíl v příslušných pojetích univerzálií představuje obecný rozdíl mezi filosofickým a teologickým uvažováním:
- Mezi logiky (tj. filosofy) pozdního 11. a raného 12. st. zvítězil názor, že obecnost je důsledkem jazykového označení (tedy nominalismus),
- zatímco mezi teology byla tendence chápat obecnost jako rys ontologicky nezávislý na myšlení a jazyku.
Roscellinus (a také Abélard) představuje první interpretaci, druhou např. Vilém ze Champeaux. Z tohoto hlediska je příznačné, že tento muž se po neúspěšné myšlenkové konfrontaci s Abélardem právě v otázce univerzálií (viz následující oddíl) stal učitelem teologie a posléze biskupem v Chalons-sur-Marne.
Úprava této publikace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
