Dějiny filosofie II

Obrázek Zénóna Stoika
Obrázek 'Mučení Órigena'
Obrázek Tomáše Akvinského

sipka e. Etika




Výklad o autonomii stoické etiky vůči vnějšímu osudu a o přednosti vnitřní pohnutky před vnějším výsledkem mravního konání i podrobnou úvahu o "lhostejných věcech", zvláště o kritériích pro rozlišení upřednostnitelných a zavrženíhodných věcí najdete v textu (ano, opět od Andreje Kalaše)
"Stoická etika"

(http://profil.muni.cz/01_2002/kalas_stoicka-etika.html).


Předpokládá fyziku, která poskytovala porozumění racionální struktuře a dobrosti světa a také pochopení, jaké místo ve světě zaujímá individuum a člověk vůbec.

Úkolem člověka je žít ve shodě s přírodou = s vlastní přirozeností. Příroda, jsouc řízena božským logem, je totiž nejenom skutečností, nýbrž - jakožto božská - i hodnotou a vzorem. Moudrý člověk má uznat její dokonalost a neprotivit se jí.
Podstatou božské prozřetelnosti je rozumnost, na níž má člověk, tj. lidská přirozenost, podíl. Proto žít ve shodě s přírodou znamená žít podle rozumu, na základě vědění o božském řízení přírody. Fyzika (a s ní i logika) tedy je pro správný lidský život zcela nezbytná, poznání přírody podmiňuje blaženost - na rozdíl od Epikúrovy filosofie.



Podrobné vysvětlení tohoto stoického příkazu a jeho uvedení do souvislosti s φύσις jako takovou podává článek:
Mikeš, V. "Scala naturae u starých stoiků."
In Chvátal, L. - Hušek, V. (eds.). "Přirozenost" ve filosofii minulosti a současnosti. Brno: CDK 2008. S. 44-53.


Ctnost = dobro

Ctnost je záležitostí rozumu

Vášeň = zlo

nahoru
© Powered by Ondřej Škrabal
Autor publikace: PhDr. Josef Petrželka, Ph.D.

Úprava této publikace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Logolink – ESF, MŠMT, OP VK, MU