Dějiny filosofie II

Obrázek Zénóna Stoika
Obrázek 'Mučení Órigena'
Obrázek Tomáše Akvinského

sipka D. Augustinus Aurelius (354-430)


sipka g. Nový pohled na dějiny


Křesťanský rámec přivedl Augustina k principiálně novému pohledu na existenci a osudy lidské společnosti, tedy na její dějiny. Připomeňme, že pro antické myslitele byl celý kosmos věčný či procházel cyklickým dějem a totéž v jejich očích platilo i pro dějiny lidstva. V čem Augustinův nový pohled spočívá?

Představuje jej ve spise O obci Boží, kde rozlišuje dvě obce:

První z nich tvoří lidé, kteří jsou předurčeni k věčnému trestu, druhou lidé předurčení ke spáse. Pozemská se vyznačuje sobeckou sebeláskou, která pohrdá Bohem, Boží obec láskou k Bohu pohrdající sebou samým.

Obě obce jsou v dějinách zcela propleteny a jejich členy nemůže člověk rozeznat (hříšníkům se často daří, naopak světci jsou vystaveni utrpení). Obce budou rozlišeny teprve při posledním soudu. Obec Boží není totožná s církví nebo s křesťany, obec pozemská není totožná se státním útvarem. Dějiny světského státu proto nejsou zásadní pro dějiny spásy.

S pomocí tohoto rozlišení Augustinus vysvětluje významnou historickou událost - dobytí Říma Vizigóty r. 410. Chce totiž ukázat, že vinu za pád Říma nenese křesťanství a že pádem Říma není křesťanství ohroženo. Mnozí křesťané totiž považovali římské císařství za součást božího dějinného působení - pád říše v jejich očích znamenal konec křesťanských dějin.
(R. 380 totiž císař Theodosius vlastně prohlásil křesťanství za státní náboženství a na počátku 90. let 4. stol. rozhodně zasáhl proti přežívajícím pohanským kultům. Mohlo se tedy zdát, že křesťanství je silně spjato s římskou říší.)

Augustinus řadí pád Říma pouze do světských dějin. Ty dělí na šest období podle významných událostí ze Starého zákona (např. potopa, Kristův příchod). Jejich počátkem je dědičný hřích a následné vyhnání Adama a Evy z ráje.

V okamžiku druhého příchodu Krista pak nastane konec dějin, který ovšem Augustinus časově blíže neurčuje, protože Písmo nám o budoucnosti nic neprozrazuje. V této době už žádné nábožensky významné události neprobíhají - a tedy ani pád Říma nemá z tohoto hlediska žádný význam.

Význam Augustinova pojetí dějin

nahoru
© Powered by Ondřej Škrabal
Autor publikace: PhDr. Josef Petrželka, Ph.D.

Úprava této publikace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Logolink – ESF, MŠMT, OP VK, MU