• 1. Helénismus
• 2. Novoplatónismus
• 3. Křesťanská filosofie v antice
• 4. Přechod od antiky ke středověku

• 5. Úvod ke středověké filosofii
• 6. Důkazy existence Boha
• 7. Petr Abélard
• 8. Problematika univerzálií
• 9. Tomáš Akvinský

Dějiny filosofie II

Rainer Thiel. Simplikios und das Ende der neuplatonischen Schule in Athen. Akademie der Wissenschaften und der Literatur, Mainz 1999.

Odchod novoplatónských filosofů z Athén po r. 530

Proč novoplatónikové odešli z Athén?

• Viděli v perské říši lepší ústavu a dokonalejší vládu, téměř vládu filosofů po vzoru Platónovy Ústavy.
• Věřili zprávám, že poddaní v perské říši jsou poctiví a řádní, takže tam nejsou žádné krádeže, lupičství ani jiné zločiny.
• To podle antického pramene byly hlavní důvody, proč odešli do Persie. Pouze jako vedlejší důvod uvádí to, co ve skutečnosti bylo asi důvodem hlavním: že jim bylo zákonem bráněno, aby v římské říši mohli žít bez obav, neboť nechtěli uznat stávající řád.

Císař Justinián totiž jedním zákonem odňal všem pohanům, kteří se protivili poučení a následnému křtu, hlavní občanská práva jako právo na živnost a vlastnictví movitého i nemovitého majetku a také právo vyučovat = opatření, která znamenala konec platónské školy v Athénách (Corpus Iuris Civilis II: Cod. Iust. I, 11, 10, 1 a 2). Tento zákon pravděpodobně byl přijat 529.

Podle Thiela je skutečným důvodem odchodu asi fakt, že filosofové nemohli žít v říši beze strachu jako občané, nikoli snad přímé zavření školy Justiniánem.

I když (dosud) nebyly podniknuty žádné konkrétní kroky k nucené úpravě výuky a vyvlastnění školy, bylo možno se toho díky uvedenému zákonu stále obávat, což mohlo vést k opuštění říše. Tím by se taky dalo vysvětlit, že mezi vyhlášením zákona a odchodem byl určitý časový interval. Novoplatónikové odešli ve chvíli, kdy byli bezprostředně ohroženi, což mohlo trvat určitý čas po vyhlášení zákona.

Brzy se zklamali ve svých představách o ideálních mravních i politických poměrech, i v tom, že by perský král snad měl schopnosti pro hlubší pochopení filosofie.

Novoplatónikové v Persii a jejich návrat

Perský král si jich přes názorové rozdíly vážil a chtěl je udržet na svém dvoře. Poskytl jim i podporu pro jejich návrat: v mírově smlouvě mezi Římem a Persií z 532 ("Věčném míru") byla klausule, která platónikům zaručovala bezpečný návrat do římské říše a výjimku z povinnosti přestoupit k ortodoxnímu křesťanství. Zřejmě však museli zůstat soukromými osobami a nemohli vyučovat.

Alexandrijský novoplatónismus a křesťanství

Také alexandrijská novoplatónská škola (začala Ammóniem, patří k ní i Plótínos) se dostala do konfliktu s křesťanstvím. V r. 389 bylo na popud alexandrijského biskupa Theofila spáleno Serápeion a obrovská ptolemaiovská knihovna (500 000 svitků). R. 415 pak zfanatizovaný dav křesťanů usmrtil jako představitelku pohanství alexandrijskou filosofku Hypatii - podle tradice velmi vzdělanou a krásnou ženu. A přitom alexandrijské novoplatónství bylo více nakloněno křesťanství, takže Justiniánův dekret se alexandrijské školy netýkal.