D. Novoplatónské univerzum
|
d. Látka (ὕλη)
|
Absolutní privace (zbavenost) látky
- Na dně Plótínovy hierarchie leží látka.
- Stejně jako Jedno nepřipouští žádné pozitivní charakteristiky, ale z opačného
důvodu. => Žádná vlastnost jí totiž nenáleží, je zcela zbavena všech vlastností a jako taková je čistou možností.
- Může přijímat tělesné
formy jako barvy, tvary a velikosti. Tělesa pak jsou složeninou látky a takových imanentních forem.
- Látka nabývá různých forem, ale sama
zůstává nedotčena.
- Odhalujeme ji rozumem jako čistě "negativní" substrát forem.
- Je základem prostorové rozlehlosti a je nezbytná
pro vysvětlení plurality věcí. V tomto smyslu je tedy také počátkem - počátkem mnohosti. Jedno samotné jakožto
Jedno by počátkem mnohosti být nemohlo.
Látka a inteligibilní svět
- Je natolik vzdálena od Jedna, že už téměř nemá
bytí, téměř neexistuje (Jedno totiž je pramenem jsoucnosti).
- Smyslový svět, který vzniká z látky, je nápodobou duchovního světa
idejí, ovšem má mnohem menší hodnotu, neboť je spojen právě s nedokonalou látkou.
- Od duchovního světa se liší tím, že je
rozprostraněný, trvá v čase a je nepravdivý.
- Pravdu, skutečnost tedy najdeme jen v duchovním světě, v němž není čas ani prostor.
Látka jako příčina zla ve smyslovém světě
Pomocí látky vysvětluje Plótínos existenci zla ve smyslovém světě:
- Inteligibilní svět je dokonalý - tj. dobrý - a zcela soběstačný.
- Smyslový svět naopak soběstačný není, nýbrž je odrazem světa inteligibilního (dobra). Neobsahuje
nic, co by nemělo počátek v inteligibilním světě. Kde se tedy zlo vůbec bere?
- Zlo jako takové neexistuje.
- Zlo totiž Plótínos chápe jako ne-jsoucno, jako absenci formy.
- Proto zlo představuje právě látka -
nikoli jako nějaký aktivní "zlo-činný" princip, nýbrž jako naprostá absence Bytí a Dobra. Ostatní smyslové věci jsou zlé v
závislosti na svém podílu v látce.
Přestože je látka tak nedokonalá a vzdálená od Jedna, je nezbytná pro existenci světa. Už Parmenidovi následovníci totiž věděli, že
ze samotného Jedna nemůže nikdy vzniknout mnohost. Máme-li tedy vysvětlit, jak vůbec může existovat mnohost světě, musíme považovat
za počátek také látku. Pak z neurčité látky a Jedna jakožto principu určitosti vznikají všechny nižší úrovně
univerza.