E. Plótínos
|
a. Život a dílo
|
Podle P. Hadot, Plótinos čili prostota pohledu.
Život
O Plótínovi víme velmi málo, a to ze životopisu jeho žáka Porfyria. Plótínos sám o sobě nepsal nic a ani neuváděl svoje
životopisná data. Dokonce odmítal dát se portrétovat. To všechno z averze ke svému tělu a všemu, co s tělesností
souvisí (narození, stěhování apod.).
- Narodil se r. 205 asi v Egyptě. Po 25. roku se rozhoduje, že se bude věnovat filosofii
a chodí v Alexandrii na všechny
přednášky významných filosofů. Je jimi zklamán, s jedinou výjikou: Ammónios Sakkás. Když jej uslyší, prohlásí: "toho jsem
hledal". 11 let zůstal jeho žákem.
O Ammóniovi nic nevíme, sám nic nepsal, pouze přednášel. Na Plótína měl velký vliv, takže Plótínos pak v Římě přednášel
asi 10 let "na základě toho, co si odnesl od Ammónia".
- 243 se Plótínos připojuje k armádě císaře Gordiana v Mezopotamii. Chce na východ, protože touží po setkání s perskými
a indickými mudrci. (Snad mu to doporučil Ammónios.) Císař byl však zavražděn vojáky a Plótínos stěží uprchl, aby si zachránil
život, neboť byl císaři velmi blízký. To znamená, že se nějakým způsobem musel dostat do nejvyšší politiky.
- 244 se Plótínos dostává do Říma, kde přednáší podle Ammónia a nic nepíše.
263 přichází z Athén Porfyrios, který se vzápětí
stává Plótínovým žákem a bude patřit mezi jeho nejvýznamnější (spolu s Ameliem).
- 266 se římskými konzuly stávají muži Plótínovi velmi nakloněni. Jeden z nich patří mezi jeho posluchače, druhým je
císař Gallienus. Ten spolu se svou manželkou Saloninou vybídl Plótína, aby na místě jednoho zničeného města v Kampánii
vybudoval ideální platónský stát - Platónopolis. Mělo to být celé město, v němž by žili filosofové, Plótínos sám se svými žáky
tam měl přesídlit. Tento záměr ztroskotal na nevoli některých císařových poradců.
- Plótínos zůstává v Římě, jeho žáci od něj odjíždějí. R. 269 odjíždí kvůli nemoci na venkov, na statek
nedávno zemřelého přítele, kde umírá 270.
Dílo
- Dochovaný soubor Plótínových spisů patří k nejrozsáhlejším, které máme od nějakého antického autora, a pravděpodobně je to
všechno, co napsal.
- Jedná se o úvahy, které vyšly z diskusí v jeho škole, a jsou velmi rozdílné co do délky i tématu.
- Porfyrios uspořádal úvahy podle tématu do šesti "devítek" (podle toho se dílo nazývá:
Enneady = "Devítky") - šest souborů po devíti
úvahách. Aby došel k požadovanému počtu,
musel Porfyrios některé úvahy rozdělit.
- Odkazuje se číslem enneady (I - VI), číslem úvahy v enneadě (1-9), číslem kapitoly a řádky.