Dějiny filosofie II
|
E. Vztah víry a rozumu|
|
Abélardovým záměrem v tomto spise bylo sesbírat různé výroky svatých otců, především takové, které by svou zdánlivou rozporností (proto Ano a ne) podněcovaly k úvahám a k tomu, aby čtenáři se co nejvíce věnovali zkoumání pravdy, a tak rozvíjeli své rozumové schopnosti.
Abélard však rozhodně nemá v úmyslu odstranit rozpory nerozvážným odmítnutím některého výroku. Spíše si myslí, že on sám nemá schopnost výroky pochopit. A proto hledá možné překážky správného pochopení, a tedy zdroje rozporů. Mezi ně patří:
- Mnohovýznamnost některých slov nebo naopak
- používání synonym. Vyjadřování se totiž má přizpůsobit chápání těch, k nimž se hovoří. Také nemůžeme vědět, jak autor svou tezi myslel, protože srdce a mysl je otevřená pouze pro Boha.
- Existuje také možnost textových chyb při opisování a připsání apokryfů svatým.
- Někteří spisovatelé později své názory pozměnili (Augustin v Retractationes).
- Jindy se snažili sepsat všechno o problému včetně názorů heretiků nebo
- se přidržovali cizích výkladů.
- Také se někdy používá obvyklých výrazů, které ovšem zachycují jen zdánlivou skutečnost - nebe se jednou jeví jako hvězdnaté, ale jindy ne.
- Rozdíly jsou také v tom, zda jde o příkaz nebo o povzbuzení nebo o pokyn ke shovívavosti.
- U církevních dekretů a kánonů záleží také na době vzniku, protože co bylo někdy zakázané, může být v době úlev povolené.
Pokud rozpor nelze nijak rozřešit, je třeba se přidržet větší autority. Např. proroci neměli vždy prorockou milost, takže se mohli mýlit. Naproti tomu nezpochybnitelnou autoritou je Písmo. O dílech pozdějších autorů lze svobodně přemýšlet a pochybovat o nich.
Abélard se v tomto díle nesnažil o kritiku dogmat nebo křesťanského náboženství. Považoval se za věrného syna církve, dožadoval se podpory u papeže a byl přesvědčen, že právě jeho výklad věrouky je správný. Ve svém díle pouze nabádá k uvědomělému vztahu k posvátným textům a odmítá jejich doslovné a nepřemýšlivé přijímání. Takovým způsobem se pro něj filosofické myšlení, tj. rozum, stává soudcem i v oblasti náboženských pravd, nebo spíše v oblasti jejich písemných zdrojů.
Úprava této publikace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
