Dějiny filosofie II

Pra meny

C. Život a spisy

a. Studentská léta

Zásadní události v Tomášově životě byly spjaty s jeho náboženským životem a jeho rolí v dominikánském řádu, do nějž záhy přes silný odpor své rodiny vstoupil. A jeho působení v řádu zase výrazně ovlivňovalo jeho myslitelskou činnost, a tedy i jeho filosofické dílo. Pouhý přehled jeho děl bez vysvětlení okolností jejich vzniku by byl poněkud zjednodušující, a proto si jeho díla v tomto oddíle představíme v kontextu Tomášova života.

Klášter Monte Cassino Narodil se kolem r. 1225 jako nejmladší syn italské aristokratické rodiny. Své vzdělání započal v blízkém proslulém benediktinském klášteru Monte Cassino (1231-39), následně (1239-44) studoval na univerzitě v Neapoli. R. 1244 se přidal k dominikánům - novému ("žebravému") řádu zaměřenému na studium a modlitbu. Tím se dostal do sporu s rodinou, která zřejmě počítala, že se stane opatem v Monte Cassinu. Ani dlouhodobé "přemlouvání" jej neodradilo, rodina nakonec rezignovala a Tomáš odešel do Paříže už jako dominikán (1245).

Tam na univerzitě studoval u dalšího z nejvýznamnější středověkých filosofů - Alberta Velikého. S ním posléze (1248) odešel v řádových službách do Kolína n. Rýnem. Albert v něm utvrdil zájem o Aristotela.

R. 1252 se vrátil do Paříže a během několika let dosáhl titulu mistra teologie. Středověký student musel sám plnit i pedagogické povinnosti. Při studiu teologie to obvykle byly přednášky na základě komentáře ke spisu Petra Lombardského Sentence. Z toho vzešla první ze čtyř Tomášových teologických syntéz (kterou však pozdější summy překonávají) - Scriptum super libros Sententiarum (1253-56).
(Zbývajícími třemi velkými syntézami jsou: Summa proti pohanům, Compendium theologiae, Summa theologická - o nich viz v dalších oddílech.)

Knihu sentencí tvoří vlastně čtyři "knihy", které pařížský biskup Petr Lombardský (asi 1100 - 1160) uspořádal do čtyř témat, a tak v nich systematicky rozprostřel veškerou teologickou problematiku:

Bůh a Trojice
stvoření
vtělení (christologie)
svátosti.

V každé z nich přitom shromáždil nesouladné výroky ("sentence") církevních otců a učitelů církve na dané téma. Uvedení protiřečících tvrzení uznávaných autorit (podobné jako v Abélardově o několik málo desetiletí starším Sic et non) vede k problematizaci, a tím pobízí k vlastnímu řešení. Právě Sentence Petra Lombardského se staly takovou pobídkou pro další myslitele, a dokonce standardní součástí studia teologie až do 16. st.
Komentáře k Sentencím dále sepsali např. Albert Veliký, Bonaventura, Jan Duns Scotus.

Více o Sentencích a jejich autorovi najdete na speciální stránce

http://www.franciscan-archive.org/lombardus/index.html.

V téže době Tomáš také sepsal pro pařížské dominikány krátké dílo ovlivněné Avicennou - De ente et essentia (O jsoucnu a bytnosti).

Témata

Autor publikace: PhDr. Josef Petrželka, Ph.D.

Úprava této publikace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.