Dějiny filosofie II

Obrázek Zénóna Stoika
Obrázek 'Mučení Órigena'
Obrázek Tomáše Akvinského

sipka a. Přirozená teologie


Tím je možnost racionálního poznávání světa (v nejširším rozsahu všech možných věd, termín "filosofie" označuje jejich souhrn) zajištěna - věci jsou stvořeny tak, že mezi nimi existují jim vlastní kauzální vztahy, člověk byl stvořen s autonomním rozumem, kterým může tyto vztahy pravdivě poznávat.

Filosofii či přirozenou teologii Tomáš představuje v prvních třech knihách Summy proti pohanům. Staví pouze na principech poznatelných "přirozeným světlem rozumu", tj. takových principech, jež jsou základem Aristotelovy metafyziky, která podle Tomáše také vrcholí v teologii.

Tomášovým cílem je však také ukázat, že přirozená teologie má určité kompetence i vzhledem k pravdám křesťanské víry, tedy že a do jaké míry může být nadpřirozené zjevení odhaleno i přirozenou cestou.

Přirozená teologie ve svém nejvyšším zkoumání hledá nejvyšší příčiny, a tedy nejobecnější pravdu, univerzální zdroj všech věcí. Dospívá tedy k prvnímu principu - umí dokázat, že takový první princip (Bůh) existuje (viz oddíl 6. F.). Ovšem lidský rozum už není s to odhalit podstatu tohoto prvního principu, proto ji poznáváme pouze ze zjevení v rámci teologie zjevené (např. trojjedinost Boha).

Racionální zkoumání podstaty světa a jeho vztahu k první příčině v SPP má následující strukturu:

nahoru
© Powered by Ondřej Škrabal
Autor publikace: PhDr. Josef Petrželka, Ph.D.

Úprava této publikace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Logolink – ESF, MŠMT, OP VK, MU