Dějiny filosofie II
D. Metafyzika|
|
Tomášovy specifické metafyzické úvahy se objevují už v jeho nejranějších dílech, zvláště ve spise De ente et essentia (O jsoucnu a bytnosti). Asi nejvýznamnější tezí v tomto spise je tzv. "reálná distinkce" - tvrzení, že esence (podstata, bytnost) každé stvořené věci je reálně (tj. ve věci samotné), ne pouze pojmově, odlišná od její existence:
- Řečeno metafyzicky, tělesná jsoucna jsou složeniny formy a látky, ale všechna stvoření, i netělesná, jsou složeniny esence a existence.
- Pouze první, nestvořená příčina, Bůh, jehož esencí je existence, je absolutně jednoduchý.
Bytí je nejzákladnější pojem intelektu, nejvyšší inteligibilní předmět, v němž Tomáš nachází základnu všech pojmů. Proto všechny ostatní pojmy intelektu musejí být odvozeny přidáním něčeho k bytí, pokud se netýkají té úrovně skutečnosti, která je vyjádřena termínem "bytí" samo (Quastiones disputatae de veritate 1.1c). Takové "přidání" se může dít dvojím způsobem:
- První vede k deseti aristotelským kategoriím (tj. "bytí čeho", jaký "druh" bytí?), z nichž každá je specifickým modem bytí - substance, kvalita, atd.
- Druhý způsob "přidání k bytí" je méně známý, avšak specificky Tomášův. Dospívá
při něm k pěti modům bytí, které jsou zcela obecné, charakterizují naprosto každé jsoucno (tj. obecné "vlastnosti bytí").
Tedy jsoucno - kdekoliv
a jakkoliv konkretizováno, vykazuje těchto pět modů, které transcendují kategorie (proto "transcendentálie"),
protože jsou nutnými mody každého zvláštního jsoucna:
- věc (res)
- jedno (unum)
- něco (aliquid)
- dobro (bonum)
- pravda (verum)
Úprava této publikace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
