Dějiny filosofie II
|
B. Pojmové, geografické a časové vymezení středověké filosofie|
|
Na úvod výkladu o středověké filosofie bude užitečné, ne-li nezbytné, si tento pojem vymezit. Vymezení totiž poukáže mj. na rozdíly
oproti filosofii antické, a tím naznačí, jakým směru se filosofie v tomto období ubírala.
Podáme vymezení z několika hledisek, nejpodrobněji se budeme věnovat vymezení časovému v následujícím oddíle.
Pojem
"Media aetas", "medium aevum" (= "střední věk") byla v době renesance opovržlivě míněná pojmenování, nadávky. Znamenaly "mezidobí", v němž nedochází k ničemu významnému, "intermezzo" mezi dvěma skutečnými věky - řecko-římským starověkem a "novou dobou".
Národnostní charakter
Středověká filosofie a kultura vůbec je záležitostí národů, které pronikají na území Říma ze severu, tj. Germánů. Germánské kmeny musely převzít antické dědictví. Středověká filosofie tak stála před velkým problémem - osvojit si cizí jazyk (latinu), cizí způsob myšlení a obrovské množství poznatků.
Geografický posun
Dochází také k prostorovému přesunu kulturních center. Místo Athén, Alexandrie, Antiochie, Kartága nastupuje Theoderichův dvůr - Ravenna, Verona, Pavia, dvůr Karla Velikého (Cáchy) a později Canterbury, Paříž, Oxford, Kolín.
Mimolatinská kultura
Kromě toho zde byly významné ne-latinské proudy v Evropě a Středozemí - Byzanc, islámská a židovská kultura na Blízkém Východě, v severní Africe a Španělsku. (Viz De Libera, Středověká filosofie.)
Žádná z těchto filosofických tradic však nebyla tak radikálně odstřižena od filosofického dědictví antiky tak jako latinský Západ kvůli rozpadu Římské říše. Proto je lépe tyto tradice uvažovat odděleně od západní filosofie.
Úprava této publikace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
