• 1. Helénismus
• 2. Novoplatónismus
• 3. Křesťanská filosofie v antice
• 4. Přechod od antiky ke středověku

• 5. Úvod ke středověké filosofii
• 6. Důkazy existence Boha
• 7. Petr Abélard
• 8. Problematika univerzálií
• 9. Tomáš Akvinský

Dějiny filosofie II

(Podle Libera, A. Středověká filosofie.)

Vznik

• Univerzita je právním sdružením studentů a mistrů ze svobodných škol Sainte-Genevieve, na Petit-Pont a na ostrově de la Cité. Prvním krokem k institucionaliaci bylo uznání nezávislosti na královské jurisdikci, což se pomocí hrozby stávky a odchodu z města podařilo (1200) - mistři a scholárové nadále podléhají pouze církevní spravedlnosti.
• 1209 si společenství na pobídku papeže Innocence III. vydobylo právo disponovat s povolením vyučovat (licentia docendi), které dosud uděloval pouze biskup. Tyto stanovy vyhlásil 1215 Robert z Courconu a 1231 potvrdil Řehoř IX. - univerzita je cechovní organizace, která se vymyká kontrole krále, biskupa i svého kancléře.

Výsady univerzity

Je přímo podřízena Římu, zproštěna vojenské povinnosti, daní, dávek a mýtních poplatků, má právní suverenitu a výlučnou kontrolu licencí - je střediskem výuky, ale bez vyčleněných vlastních prostor.

Struktura pařížské univerzity

• Čtyři fakulty:
  • artistická (fakulta svobodných umění)
  • lékařská
  • právnická
  • teologická.
  
  Fakulta umění navazuje na dialektické školy 12. st. - gramatika, logika, aristotelská "věda". Sdružuje nejhůře placené mistry a nejmladší studenty a podléhala kontrole theologické fakulty. Ale koncem 13. st. vyhlašuje důstojnost "filosofického" stavu a představuje vlastní životní ideál.
  
  
• Čtyři národy:
  • francouzský (včetně Italů)
  • normanský
  • pikardský
  • anglický (včetně Němců)
  
  Život a práce na univerzitě jsou řízeny vlastními stanovami národa - např. v pol. 13. st. byl v čele recepce Aristotela národ anglický.

Postup studia

Výchova "artisty" trvá asi 10 let:

• 2 roky sledování "kursorických" nebo "řádných" přednášek o Aristotelovi a Priscianovi + účast na disputacích = základ univerzitní práce. Začátečník je ve snadné roli oponenta.
• Další 2 roky - role respondenta. Po 4 letech může jako mistr vést disputaci - tím se stává bakalářem svobodných umění.
• Další 3 roky - disputace, "kursorické" přednášky o Aristotelově logice, řádné přednášky o libri naturales a o kvadriviu. Po absolvování zvláštní řady diskusí získává "licenci" a jako mistr učí nejméně 2 roky (pokud nenastoupí na theologii, pak více).

Výchova theologa (po absolvování artistické fakulty, dalších 15 let):

• 7 let - poslech: úvodní přednášky o Bibli (ty dává biblistický bakalář), "řádné" přednášky mistra a přednášky o Sentencích - drží je sentenciální bakalář, disputace v roli oponenta.
• Dále postupuje přes titul baccalaureus biblicus (2 roky základního kurzu exegeze),
• sententiarus (2 roky kurzu o Sentencích),
• formatus - 4 roky musí pobývat nepřetržitě v Paříži, účastní se všech slavnostních aktů univerzity a všech náboženských obřadů. Jednou ročně musí pronést kázání, vést konference a podílet se na disputacích.

Pražská Karlova univerzita

Podle stejného modelu jako univerzita pařížská byla organizována i Karlova univerzita v Praze, založená r. 1348 jako první univerzita ve střední Evropě (na východ od Paříže a na sever od Alp).

Čtyři národy pražské univerzity:

• český (zahrnoval studenty a mistry z Čech, Moravy, Uher a Sedmihradska)
• bavorský
• saský
• polský.

Univerzity Karlovy se výrazně dotklo husitské hnutí (působil na ní mj. Mistr Jan Hus, který se r. 1409 dokonce stal rektorem, a také filosoficky významnější český myslitel Stanislav ze Znojma). Když Václav IV. Dekretem kutnohorským z r. 1409 posílil moc českých členů univerzity, mnoho zahraničních mistrů a studentů z Prahy odešlo (a následně založili univerzitu v Lipsku), čímž mezinárodní význam pražské univerzity značně poklesl.
(Stručný přehled dějin UK viz http://www.cuni.cz/UK-374.html.)