• 1. Helénismus
• 2. Novoplatónismus
• 3. Křesťanská filosofie v antice
• 4. Přechod od antiky ke středověku

• 5. Úvod ke středověké filosofii
• 6. Důkazy existence Boha
• 7. Petr Abélard
• 8. Problematika univerzálií
• 9. Tomáš Akvinský

Dějiny filosofie II

Církev jako nositelka vzdělanosti

Po rozpadu císařských sociálních struktur zůstala církev až do 12. st. jedinou institucí, schopnou podporovat intelektuální kulturu.

• Udržovala formální vzdělání ve školách spojených s kláštery, kostely a katedrálami.
• Umožnila záchranu antických textů - náboženských i světských - ve svých knihovnách.
• Snad všichni významní středověcí myslitelé byli nějakým způsobem spojeni s církví - mniši, kněží, klerikové, řeholníci...
• Nejvyšším stupněm vzdělání na univerzitách byl mistr theologie. Většina významných filosofů sama sebe chápala primárně jako theology.

Křesťanství jako zdroj filosofické problematiky

Křesťanství bylo také důležitým myšlenkovým stimulem pro filosofii. Vyvolalo debatu např. o následujících tématech:

• Problém kompatibility božských atributů.
  • Trojjedinost Boha (triteismus - viz Roscellinus).
  • Vztah Syna a Otce - arianismus, subordinacionismus.
  • Kristus Bohočlověk - monofyzitismus, nestorianismus.
• Problém zla v situaci, kdy vševědoucí, všemohoucí a nejvýše dobrotivý Bůh svobodně stvořil naprosto vše mimo sebe.
  • Všemohoucnost Boha jako logický problém.
• Problém slučitelnosti božského předvědění a svobodné lidské vůle. Svobodná vůle měla být pramenem zla, proto bylo třeba obhájit vůbec možnost její existence (pelagianismus).
• Důkazy existence Boha.
• Vztah filosofie a náboženství, rozumu a víry.

Naopak za "filosofické", na křesťanském náboženském rámci víceméně nezávislé lze považovat následující filosofické obory:

• Logika.
  Pozdní středověk (asi od 12. st. - P. Abélard) je spolu s aristotelsko-helénistickou dobou (asi 350-200) a 20.-21. st. považován za jedno ze tří nejvýznamnějších období v dějinách logiky.
  Originálně se řešily mj. problémy z oblasti sémiotiky, teorie analogie, modality, sylogismu; otázky vlastních jmen.
  Mezi významné středověké logiky patří mj. Boëthius nebo P. Abélard (dále např. J. Buridan, R. Bacon, W. Ockham).
• Metafyzika.
  Např. v problematice univerzálií se dospělo k dosud nevídané důkladnosti a přesnosti úvah. Dalšími metafyzickými tématy středověké filosofie byly mj. teorie kauzality, problém existence (bytí), teorie vztahů.
  Metafyzickým otázkám se věnoval Augustinus či Tomáš Akvinský (dále např. opět J. Buridan, J. Duns Scotus, J. Wycleff).