• 1. Helénismus
• 2. Novoplatónismus
• 3. Křesťanská filosofie v antice
• 4. Přechod od antiky ke středověku

• 5. Úvod ke středověké filosofii
• 6. Důkazy existence Boha
• 7. Petr Abélard
• 8. Problematika univerzálií
• 9. Tomáš Akvinský

Dějiny filosofie II

Dialektika a Boží všemohoucnost - příklad z islámského světa

Také v arabském světě se objevili myslitelé, kteří se snažili ochránit víru (muslimskou, vycházející z Koránu) před snahou o rozumový výklad či dokonce rozumové posuzování, tedy před filosofií. Patřil k nim

Al-Ghazálí (1058-1111)

K tomu účelu napsal dílo Vyvrácení filosofů (viz De Libera, s. 129-131). Snažil se také obhájit určitá dogmata před filosofickým zpochybňováním - také dogma o Boží všemohoucnosti. Přitom ale používá logickou analýzu.

Vysvětlování Boží všemohoucnosti vychází z předpokladu, že vše, co Bůh učinil, je nejlepší možné, a proto to bylo učiněno. Pak se ale můžeme ptát:

Může Bůh činit něco jiného, než činí? Může např. zničit Zemi, kterou stvořil?

• Pokud nemůže, není tím zpochybněna jeho všemohoucnost?
• Pokud může učinit opak nebo změnit své dílo, není tím zpochybněna jeho neměnnost?

Ve Vyvrácení filosofů al-Ghazálí odpovídá radikálně - Bůh může změnit svůj úmysl i zjevení dané prorokům, protože může také z jejich paměti zjevení vymazat. To je postoj, který zcela popírá závaznost logiky a rozumového chápání.

Logické založení Boží všemohoucnosti

Ovšem v dřívějším spise Záměry filosofů al-Ghazálí postupuje mnohem "filosofičtěji", snaží se obhájit Boží všemohoucnost pomocí logických argumentů.

Bůh by mohl učinit opak toho, co učinil (např. zničit Zemi), pokud by chtěl. On chce jen to, co je nejlepší, proto jen to koná. Ale to neznamená, že by nemohl konat nic jiného - al-Ghazálí se snaží dokonce dokázat, že Bůh by teoreticky mohl změnit to, co učinil. Jeho všemohoucnost je tedy absolutní, neomezená ani věcně (zlo) ani časově (minulost).
Při argumentaci vychází z podmínkového výroku "kdyby to Bůh chtěl, učinil by to" (např. zničil Zemi). Cílem je dokázat jeho pravdivost, tedy Boží všemohoucnost, aniž by to mělo nějaké racionálně nepřijatelné důsledky (např. že by Bůh musel skutečně změnit něco, co dříve učinil). Tento výrok je logicky pravdivý v následujících případech:

Druhý řádek je zcela nepřijatelný - Bůh nemůže činit to, co nechce. První řádek zase vyžaduje, aby Bůh skutečně něco učinil, a tím změnil své rozhodnutí, což také není přijatelné.

Ale poslední řádek tabulky ukazuje, že Bůh skutečně může učinit vše (pokud to chce), aniž by z toho plynulo, že bude fakticky podroben změně nebo učiní něco proti dobru. Logika připouští možnost, že Bůh "by mohl učinit cokoliv, jestliže by to chtěl" bez toho, že by něco z toho skutečně nastalo. Bůh tedy je všemohoucí, i když nečiní opak svých předchozích činů a nečiní nic, co by nebylo nejlepší. Všemohoucnost spočívá ve schopnosti plně realizovat vlastní vůli, ať už se vůle rozhodne pro cokoliv.