• 1. Helénismus
• 2. Novoplatónismus
• 3. Křesťanská filosofie v antice
• 4. Přechod od antiky ke středověku

• 5. Úvod ke středověké filosofii
• 6. Důkazy existence Boha
• 7. Petr Abélard
• 8. Problematika univerzálií
• 9. Tomáš Akvinský

Dějiny filosofie II

Zmíníme se aspoň o několika nejznámějších autorech a dílech, z nichž středověké myšlení a vzdělávání vydatně čerpalo.

Macrobius - Saturnalia

Spis byl napsán r. 430, hlásí se však do doby asi o 50 let starší. Částečně patří k typu A.

Forma - konverzace mezi římskými gentlemany - je ovlivněna Ciceronem a Gelliem. Avšak jádro (knihy III - VI) tvoří diskuse s Vergiliem, považovaným ze univerzálního vzdělance a inspirovaného muže.

• Dílo obsahuje informace o literárním stylu, alegorické technice, pohanských rituálech a teologii, astronomii, fyziologii, etymologii...

Dalšími inspirovanými autory podle Macrobia byli Homér, Platón a Cicero. Macrobiův platónizující komentář k Scipionovu snu v závěru Ciceronovy Republiky přispěl k přenesení klasické kosmologie do středověku a spojil ji s novoplatónsku teologií. Dílo je důležité také pro svou numerologii, klasifikaci ctností a prezentaci platónských a aristotelských diskusí o přirozenosti duše. Za mnoho vděčí komentářům k Timaiovi a Ústavě od Porfyria.

Martianus Capella - De nuptiis Philologiae et Mercurii

• Pravděpodobně to byl také pohan, který psal v Kartágu kolem 470.
• Dílo patří částečně k typu B: systematicky vysvětluje a shrnuje varronovský kánon umění (přičemž už vypouští medicínu a architekturu).
• Název díla (v překladu O sňatku Filologie a Merkura) má symbolický význam: Spis alegorickým mýtem zobrazuje novoplatónskou apoteózu učené lidské duše, která se vrací do svého nebeského domova, aby se stala nevěstou boha - a při svatbě jsou umění a vědy jejími družičkami.
• Jde o sumu pohanského vědění, náboženského i světského. Přesto dílo mělo pronikavý vliv na křesťanský středověk - Eriugena se v něm inspiroval pro svou kosmologii, v X. st. Gerbert z Aurillacu použil mnoho z knih o kvadriviu. Zvláště silný byl vliv díla na platóniky ve škole ze Chartres.
• Spolu s Boëthiem a Cassiodórem přenesl Martianus "starou logiku". Kniha IV. - o dialektice (tj. logice) - měla vliv zvláště od 9. do 11. st.
  Martianova logika byla v základu aristotelská a sylogistická, hodně vycházela z Porfyriova Úvodu (zřejmě v překladu Maria Victorina), snad používal i spis O vyjadřování. Byl však ovlivněn i stoickým hypotetickým sylogismem.

Boëthius

• Boëthius se významným způsobem podílel na formálním rozčlenění sedmi umění na trivium a kvadrivium.
• Dochovaly se jeho učebnice ke dvěma z disciplín - Institutio arithmetica, Institutio musica.

Cassiodórus - Institutiones

• Tento mladší Boëthiův současník a následník v politické kariéře byl ovšem spíše rétorem než filosofem.
• Jeho nejvýznamnější spis Institutiones částečně představoval pravidla duchovního života pro Cassiodórův klášter Vivarium, zároveň byl určen pro širší posluchačstvo s cílem podpořit projekt římské školy křesťanské vyšší vzdělanosti.
• Kniha I je typem patristické a mnišské encyklopedie. Podává např. rozsáhlou bibliografii biblických textů, komentářů a děl k teologii, soupis církevních koncilů a informace o historii, geografii, medicíně, zahradnictví...
• Kniha II, která samostatně byla více rozšířena, je věnována sedmi svobodným uměním, která podobně jako u Augustina (a už u Platóna) mají duši vést k nebesům a nemateriální skutečnosti.
• Jeho soubor svobodných umění vychází z Varrona a Martiana, ale také z novoplatónského myšlení.
• Přebírá rozdělení na trivium (jež se v jeho pojetí zabývá nahodilými věcmi) a kvadrivium (zkoumá věci nutné).
• Institutiones II velmi ovlivnily raný středověk, který v návaznosti na Cassiodóra zahrnul umění a vědy do klerikálního vzdělání.

Isidor ze Sevilly - Etymologiae

• Od začátku 7. st. až do své smrti r. 636 působil jako biskup v Toledu, kde bylo jedno z tehdejších kulturních center.
• Sepsal mnoho spisů, pro nás je však teď podstatná (a také historicky nejvýznamnější) rozsáhlá encyklopedie Origines seu Etymologiae, v překladu jednoduše Etymologie o 20 knihách.
• Ve svém encyklopedickém spise Origines seu Etymologiae (20 knih) se opíral o Boëthia, Cassiodóra a další. Shrnuje sumu veškeré vědy, kterou sehnal z dostupných kompendií - zoologii, lékařství, geografii, zemědělství, literaturu, práva.


• Jedná se o nový typ kompendia: vědění je členěno podle historie a definic jednotlivých slov. Isidor předpokládá, že jméno věci podává klíč k její podstatě. Jde tedy o encyklopedii podle moderních standardů.
  Slovníková metoda ovšem vylučuje rozsáhlé výklady.
• Pouze první čtyři knihy pojednávají o svobodných uměních a vědách (přidána je medicína jako druhá filosofie - léčí tělo jako filosofie léčí duši). Isidor podle tradice chápe svobodná umění jako kroky k božské kontemplaci.


• Kniha II - rétorika a dialektika - je založena hlavně na Cassiodórovi, ale doplněna podle Tertulliána a Martiana. Etymologie z této knihy poskytly užitečné překlady řeckých technických termínů.
• VIII. kniha podává krátký přehled antické filosofie. To potvrzuje trvající význam filosofie i přes její nebezpečí pro křesťana (viz IV, VIII).

Jednoduchá latina, krátká hesla a seznamy obsahů učinily Etymologiae velmi populárními - dochovalo se přes tisíc rukopisů.