Velcí muži se zdrželi jen krátce

Co mají společného letošní jubilant Mendel a Darwin? Například tabulku, zaznamenávající údaj o jejich ročním pobytu. V Lipníku nad Bečvou a v Cambridge. V těchto městech na ně prostřednictvím tabulky vzpomínají na místech, kde se tito slovutní mužové dějin vědy zdrželi, byť jen velmi krátce. Závažnost objevů, které učinili, byla pravděpodobně důvodem hrdého připomenutí pobytu na příslušném místě. Na Mendela již léta vzpomínají tabulkou umístěnou na zdi piaristické koleje v Lipníku (viz obrázek). Tabulky na zdi (již před lety značně zchátralé budovy kláštera) s upomínkou na roční pobyt tehdy jedenáctiletého Mendela jsem si před lety povšiml cestou z nádraží do místního pivovaru Svatovar. A na Darwina vzpomínají v jednom nenápadném domě ve Fitzwilliam Street v Cambridge. Je-li údaj na tabulce správný, pak zde Darwin musel bydlet velmi krátce po návratu ze své klíčové cesty na lodi HMS Beagle. Darwinovo jméno nese jedna z kolejí místní univerzity, byť Darwin zde studoval na Christ´s College (teologii). A proč tuto souvislost připomínáme? Mendel má letos výročí narození a z hlediska významu a souvislostí jeho objevu k němu Darwin pochopitelně patří. Můžeme jen litovat, že se Darwin s Mendelem nepotkal. A navíc včera, hned na počátku Týdne humanitních věd, proslovil v zasedací místnosti děkanátu přednášku „Interpretace Mendelova objevu v rámci vývoje věd o životě“ pan dr. Jiří Sekerák, vedoucí Mendeliana (a také někdejší absolvent naší katedry). Přednášku atraktivní, informacemi o životě, díle, reflexích, interpretacích Mendelova díla naplněnou, bohužel však asketicky navštívenou. Byla to jedna z přednášek, u nichž je vám líto, že už skončila. Věděli jste, že Mendel výslovně uvedl, že má být po smrti pitván? Je možné, že tím chtěl vyloučit možnost, že bude pohřben za živa, z čehož měl panickou hrůzu. Věděli jste, že Mendel prováděl dlouhodobě pravidelná meteorologická měření pro Ústřední meteorologický ústav ve Vídni? Díky tomu víme, že v Brně byla v roce 1871 větrná smršť a 1882 se Blanskem a Brnem prohnala vichřice. Že byl zdatným podnikatelem, který se zdráhal platit daně a pustil se kvůli tomu do sporu se státem? Že díky příjmům z podnikání nechal 1882 v rodných Hynčicích postavit hasičskou zbrojnici nákladem 3 000 zlatých a přidal k tomu i nákup hasičské stříkačky? Že měl z profesních důvodů rád fuchsie (to je ta rostlina, kterou drží a upřeně se na ni dívá na známé skupinové fotografii s ostatními augustiniány). Dozvěděli jsme se proč a čím je zajímavý spor o to, zda se Mendel narodil 20. nebo 22. července a jak by to mohlo souviset s jeho zálibou v číselných symetriích. Nádavkem jste se mohli dozvědět, jak postupoval při svém objevu, čemu všemu a jak se věnoval, jak bylo jeho dílo přijímáno, citováno a reflektováno, jaké diskuse a vědecké spory dosud vše kolem jeho objevů vyvolává, jak a čím byly přiživovány mýty a nepřesnosti při interpretaci Mendelových výzkumů a experimentální činnosti. Kdo a čeho si povšiml v archiváliích a textech jeho prací. A také proč by Mendel měl svým myšlením pravděpodobně blíže k Parmenidovi a Darwin k Hérakleitovi. P. S.: Mendelianum má otevřeno středa – neděle do 17:00 a setkáte se tam i s voskovým Gregoriem.