Uchazeči o studium
Na katedře filozofie FF MU je možno studovat v prezenčním studiu bakalářský studijní obor filozofie, navazující magisterské studijní obory filozofie a učitelství základů společenských věd pro střední školy a doktorský studijní obor filozofie. V kombinovaném studiu je možno studovat bakalářský studijní obor filozofie, navazující magisterský studijní obor učitelství základů společenských věd pro střední školy a doktorský studijní obor filozofie. Požadavky na přijetí ke studiu najdete na fakultní stránce věnované přijímacímu řízení.
Bakalářský studijní obor filozofie je zaměřen na komplexní program výuky filozofie se zvláštním zřetelem k dějinám filozofie a k problematice ontologie, epistemologie, etiky, logiky, filozofie dějin a společnosti. Studium orientuje posluchače v dějinách evropské a americké filozofie od antiky do 20. století a v současných diskusích o dějinně-filozofických problémech. Současně s tím je pozornost věnována otázkám systematické filozofie, zejména v oblasti ontologie a epistemologie. Studijní plán kombinuje povinné, povinně volitelné a volitelné předměty, s důrazem na získání interpretačních a argumentačních dovedností v interpretačních seminářích a ve vyžadovaných písemných pracích.
Úspěšný absolvent
- je schopen interpretace filozofického textu a umí se samostatně orientovat v různých myšlenkových, kulturních, politických a sociálních systémech;
- zná základní směry a osobnosti dějin filozofie a základní problémy systematické filozofie;
- dokáže interpretovat myšlenkové, kulturní a společensko-politické koncepce; dokáže aplikovat filozofický přístup na konkrétní společenské, kulturní a vědecké teorie;
- zvládne připravit souvislý odborný filozofický text na zadané téma na základě zadané literatury;
- získal analytické kompetence a osvojil si pružnost v jednání a rozhodování k působení v kulturních a vzdělávacích institucích, v médiích nebo na manažerských postech.
Navazující magisterské studium je rozvrženo do čtyř semestrů a přináší poznatky o angloamerické, německé a francouzské filosofií 20. století, o ontologii a epistemologii, filosofii vědy a o etice. Ukončení studia magisterskou zkouškou znamená možnost plnohodnotného uplatnění vysokoškolského vzdělání v kulturních a mediálních institucích a státní správě, absolventi oboru učitelství základů společenských věd získají kvalifikaci učitele střední školy.
Posláním navazujícího magisterského studia oboru Filozofie je rozvíjet vzdělané, samostatně a kriticky uvažující jedince, jejichž odborný zájem nebude omezen na úzkou oblast speciální disciplíny. Cílem studia je vybavit absolventy dovednostmi souvisejícími s porozuměním, výkladem a vytvářením složitějších textů. Důraz je kladen především na pozornou, přiměřenou interpretaci odborných textů a rozbor případových studií z dobových i současných polemik. Obor je určen pro studenty, kteří, usilují o zlepšení svých kritických a analytických schopností, rozvoj reflexivního uvažování, schopnosti porozumět komplikovanému problému a zprostředkovat ho. Vedle akademických a výzkumných institucí se absolventi oboru se uplatní v oblastech vyžadujících pokročilou komunikaci, v médiích, tiskových zastoupeních, při popularizaci odborných vědeckých výsledků, v politické reprezentaci. Díky rozvoji obecných kritických a analytických schopností se dokáží nadprůměrně uplatnit v jakémkoli oboru, který nevyžaduje hluboké speciální dovednosti.
ÚSPĚŠNÝ ABSOLVENT
- dokáže srozumitelně a přesvědčivě argumentovat;
- je schopen vysvětlit souvislosti a vztahy mezi jednotlivými problémy a řešeními, včetně jejich přesahů do oborů společenskovědních, přírodovědných a technických;
- zvládne kriticky posoudit předpoklady, podstatu a hodnotová východiska rozdílných myšlenkových proudů a stanovisek;
Posláním navazujícího magisterského studia oboru Učitelství základů společenských věd pro střední školy je připravit vysokoškolsky kvalifikované odborníky, kteří budou schopni srozumitelně a přesvědčivě vyučovat předměty Občanského a společenskovědního základu na nejrůznějších typech středních škol. Kromě odborných oborových znalostí z filozofie, psychologie, sociologie, politologie, religionistiky, základů ekonomie a práva student získá také didaktické kompetence, bude schopen zvládat pedagogicko-psychologické situace spojené s vyučováním a chodem školy a přistupovat k žákům individuálně a diferencovaně. Cílem studia je aktivní zvládnutí teoretických a prakticky využitelných poznatků a dovedností, s nimiž může absolvent vstoupit do školské reality a nadále je prostřednictvím zkušeností z vlastního vyučování zkvalitňovat a rozvíjet. Důraz je kladen především na systematický výklad, seznamování studentů se současnou podobou problémů jednotlivých disciplín ZSV a na kritické myšlení a argumentaci. Obor je určen pro studenty, kteří na bakalářském stupni vystudovali alespoň jednu z disciplín, které se běžně řadí do Občanského a společenskovědního základu, a kteří se v budoucnosti chtějí věnovat profesi učitele. Hlavním uplatněním absolventů oboru je výkon profese učitele předmětu Občanský a společenskovědní základ na středních školách. Kromě toho absolventi mohou najít uplatnění také jako lektoři ve veřejných i soukromých vzdělávacích institucích nebo jako pracovníci v nakladatelstvích, která se zaměřují na vydávání naučné a pedagogické literatury. Absolventi budou připraveni samostatně navrhovat vzdělávací obsah vyučovacího předmětu podle zaměření a potřeb daných vzdělávacích institucí
Úspěšný absolvent
- je schopen srozumitelně a přesvědčivě vyučovat základní teoretické a metodologické poznatky z oblasti filozofie, psychologie, religionistiky, sociologie, politologie, práva a ekonomie;
- dokáže vysvětlit souvislosti a vztahy mezi jednotlivými společenskovědními disciplínami, včetně jejich přesahů do oborů přírodovědných a technických;
- reflektuje předpoklady, podstatu a hodnotová východiska rozdílných myšlenkových proudů a stanovisek;
- umí aplikovat získané znalosti didaktických postupů a výukových metod a navrhovat vzdělávací obsah vyučovacího předmětu;
- zvládne posoudit aktuálnost a význam jednotlivých myšlenkových proudů a argumentovat ve prospěch svého návrhu řešení.
Přijímací zkouška
Abyste mohli být přijati ke studiu Učitelství ZSV pro střední školy, musíte splnit dvě podmínky. Zaprvé, musíte doručit svoji diplomovou práci (výtisk v kroužkové vazbě stačí) na sekretariát katedry filozofie. Výtisk dostanete zpět hned po absolvování přijímacího testu, čímž se dostáváme ke druhé podmínce. Přijímací test krátce prověří vaši obeznámenost s filozofickými koncepty, s nejdůležitějšími tezemi dějin filozofie, se základními sociologickými, psychologickými a ekonomickými principy. Nejde o nic náročného, cílem testu není zkoumat vaše hluboké znalosti o těchto oblastech, nýbrž ujistit se, že jste vybaveni dostatečným základem, na kterém lze stavět. V testu se proto mohou objevit otázky jako: "Co z následujícího nepatří mezi základní principy Descartovy Metody? (a) analýza problému na jednoduché složky, (b) přijímání evidentních východisek, (c) interpretace na základě kontextu, (d) vytváření úplných seznamů", nebo "Kolik poslanců zasedá v Evropském parlamentu? (a) 399, (b) 531, (c) 666, (d) 751". Jako doporučenou, byť ne zcela vyčerpávající studijní literaturu k oborovému přijímacímu testu vám můžeme doporučit následující publikace:
- Blecha, I.: Filosofie. Nakladatelství Olomouc, 2011.
- Helus, Z.: Úvod do psychologie. Grada, 2018.
- Jandourek, J.: Úvod do sociologie. Portál, 2009.
- Holman, R.: Základy ekonomie. C. H. Beck, 2015.
Doktorské studium je čtyřleté, pokud není dokončeno ve standardní době, může se po změně formy (z prezenční na kombinovanou) prodloužit až o další 3 roky. Studující s velkou mírou samostatnosti a odpovědnosti pracuje na zvoleném projektu a může se podílet i na výuce a na zpracování výzkumných projektů pracoviště.
Posláním doktorského studia Filozofie je rozvíjení a rozšiřování poznatků o dílčím, vysoce specializovaném filozofickém tématu. Cílem je prohloubení systematického porozumění základním otázkám v oblastech metafyziky, epistemologie, etiky, dějin filozofie apod. Obor je zaměřen na konceptuální a diskurzivní analýzu, budování normativních systémů, uvedení tématu do odpovídající historické perspektivy, přiměřenou interpretaci relevantních studií a srozumitelný výklad jejich důsledků. Koncepce studia zdůrazňuje samostatnost studia a původnost nabízených řešení. Absolventi se mohou uplatnit jako akademičtí pracovníci nebo samostatní vědečtí pracovníci na vysokých školách a odborných institucích sociálně-vědného a humanitně-vědného zaměření. Uplatnění mohou nalézt v oblastech vyžadujících kritické, metodologické a systematické myšlení.
ÚSPĚŠNÝ ABSOLVENT
- dokáže aplikovat analytické a hodnotící techniky na obecné i speciální problémy;
- je schopen porozumět a vysvětlit význam a dopad zvažovaných norem;
- umí samostatně identifikovat a kriticky analyzovat klíčové problémy;
- zvládne přesvědčivě komunikovat s různými typy odborníků i laiků.
Posláním je rozvíjení a rozšiřování komplexních poznatků o vědě, jako dosud nejúspěšnější formě poznání, která se opírá o relevantní fakta a využívá efektivní metody. Cílem je prohloubení systematického porozumění základním otázkám v oblastech teorie vědy, metodologie věd, filozofie vědy a dějin humanitních a přírodních věd. Obor je zaměřen na mapování základních dějinných trajektorií vývoje vědy a vědeckého poznání, pochopení kontextu, historických obratů a změn vědeckých paradigmat. Studium vede k pochopení základních konceptů vědy – kauzality, determinismu, evidence, idealizaci, modelování, observaci, pravděpodobnosti. Dále rozvíjí znalosti o struktuře teorií, vědeckých metodách, induktivismu, hranicích falzifikacionismu, schopnostech predikce a explanace, konfirmaci, esencialismu či inferenci k nejlepšímu vysvětlení. Koncepce studia akcentuje pojetí vědy jako společenské instituce a roli etiky vědy a hodnot ve vědě. Součástí oborového curricula jsou specializované přednášky týkající se myšlenkových experimentů, roli a aplikaci logiky v oblasti vědy a filozofie vědy, historie speciálních přírodních věd. Absolventi se mohou uplatnit jako akademičtí pracovníci nebo samostatní vědečtí pracovníci na vysokých školách a odborných institucích. Uplatnění mohou nalézt v institucích zaměřujících se na popularizaci a komunikaci vědy nebo v médiích. Získané dovednosti a kompetence mohou využít při ediční a redakční práci v odborných časopisech, nakladatelstvích a rovněž při výuce na vzdělávacích institutech.
Úspěšný absolvent
- je schopen porozumět a vysvětlit, v čem spočívají zásadní problémy teorie, dějin a filozofie vědy;
- dokáže samostatně identifikovat a kriticky analyzovat klíčové problémy z oblasti teorie, metodologie a dějin vědy a prezentovat je tuzemské, mezinárodní odborné i laické veřejnosti;
- dokáže vést kritickou polemiku s pseudo- a paravědeckými stanovisky;
- zvládne popsat a objasnit základní trajektorie vývoje teorie a dějin vědy v historii a současnosti;
- je schopen samostatné vědecké práce ve zvoleném oboru;
- umí identifikovat a kontextualizovat v dějinách vědy období, v nichž docházelo ke změnám základních paradigmat, historickým obratům a zasadit příslušné změny do sociokultuního kontextu.