Státní závěrečná zkouška na navazujícím programu Filozofie má podobu rozpravy iniciované textem. Zkoušející komise nejprve vybere a předá diplomantovi pasáž, většinou 1-3 strany textu, kterou si diplomant během 20 minut připraví k rozpravě. Uvedená pasáž nemusí být označena autorem ani názvem textu, z něhož pochází. Diplomant poté představí a komentuje předložený text z následujících perspektiv:
- (1) ZAŘAZENÍ: kdo, kdy a kde
- (1.1) Kdo je autor? Do jakého myšlenkového proudu patří? Čím je autor charakteristický, významný, původní?
- (1.2) Kdy bylo dílo publikováno? Jaké místo má dílo v autorově bibliografii? Jaké místo má dílo v širší filozofické tradici?
- (1.3) Kde se v díle nachází předložená pasáž? Jakou roli hraje pasáž vzhledem ke zbytku kapitoly? Jakou roli hraje kapitola v celém díle?
- (2) STRUKTURA: jak a co
- (2.1) Má pasáž nějaké části, které se různí svojí rolí? Obsahuje uvedení do kontextu? Představení pracovní domněnky? Přehled či sumarizaci?
- (2.2) Jaké je hlavní sdělení pasáže? Jde o položení otázky? Je autorovým hlavním cílem zpřesnění, zdůvodnění, vyvrácení?
- (3) ROZBOR: čím a proč
- (3.1) Jaké filozoficky relevantní pojmy jsou v pasáži nejdůležitější? Jsou slova použita v obvyklém významu? Obsahuje pasáž pojmová upřesnění? Jaké výrazy jsou zde charakteristické? Píše autor někde netradičním, osobitým způsobem?
- (3.2) S čím autor nesouhlasí? Předkládá důvody pro své hlavní sdělení? O jaké předpoklady se opírá? Snaží se něco nově vysvětlit? Proč je podle autora jeho vysvětlení lepší?
- (3.3) Jakým způsobem se v pasáži pracuje s odkazy? Parafrázují se jiné autority, zmiňují se další texty? Obsahuje pasáž i teze jiných disciplín?
- (3.4) Uvádí pasáž adekvátní příklady? Uvažuje autor další možné aplikace?
- (3.5) Obsahuje pasáž nějaké zvláštní stylistické postupy či interpretačně náročná místa?
- (4) ROZPRAVA s komisí
- Kontextové otázky: Jaké další významné texty autor napsal? Na koho autor navazoval? S kým autor spolupracoval? Za jakých historických okolností dílo vzniklo? Jakou roli hrálo dílo v širší intelektuální tradici? Jak bylo dílo přijato? Kdo a jak text kritizoval? Kdo na text navázal? Věnoval se stejnému tématu někdo další?
- Analytické otázky: V jakém významu je použit daný termín? Jakou roli hraje daný pojem ve filozofické tradici? Předpokládá autor tezi, která zasluhuje komentář? Dokážete parafrázovat základní myšlenku odstavce? Jak souvisí dané vyjádření s hlavní tezí pasáže? Lze vyjádřit danou myšlenku srozumitelněji? Můžete uvést příklad?
Schopnost parafrázovat zadaný text se chápe jako samozřejmá, prostá reprodukce v textu obsažených myšlenek tedy není dostatečná k úspěšnému složení zkoušky. Zadaná pasáž je poté východiskem pro širší rozpravu diplomanta se zkušební komisí. Zkušební komise může položit otázky i mimo zadaný text, ovšem stále v rámci obsahu výuky kurzů, z nichž texty pocházejí. Zadaná pasáž bude pocházet z některého z následujících textů:
- BERGSON, Henri. O kinematografickém pohybu. In: Vojtěch Kolman, Robert Roreitner (eds.). O špatném nekonečnu. Filosofia, 2013.
- CARNAP, Rudolf. O protokolárnych vetách. In: František Mihina, Taťána Sedová a Marián Zouhar (eds.). Logický pozitivizmus. Iris, 2006.
- CHURCHLANDOVÁ, Patricia S. Mozek a důvěra: aneb Co nám neurověda říká o morálce. Dybbuk, 2015, s. 9-32.
- JAMES, William. Pragmatická koncepce pravdy. In: William James. Pragmatismus. Nové jméno pro staré způsoby myšlení. Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003.
- KRIPKE, Saul. Naming and Necessity. In: Donald Davidson a Gilbert Harman (eds.). Semantics of Natural Language. D. Reidel Publishing Company, 1972.
- LEWIS, David. On the Plurality of Worlds. Blackwell Publishing, 2001, s. 92-96, 136-142.
- LOWE, Edward. J. A Survey of Metaphysics. Oxford University Press, 2009, s. 1-16, 23-40, 59-73.
- MACINTYRE, Alasdair C. Ztráta ctnosti: k morální krizi současnosti. Oikoymenh, 2004, s. 11-35.
- NUSSBAUMOVÁ, Martha C. Křehkost dobra: náhoda a etika v řecké tragédii a filosofii. Oikoymenh, 2003, s. 56-90.
- PRIGOGINE, Ilya. Čas k stávání (K historii času). KLP, 1997, s. 21-53.
- QUINE, Willard V. Od stimulu k vědě. Filosofia, 2002, s. 21-50.
- QUINE, Willard V. Two Dogmas of Empiricism. Philosophical Review 60/1, 1951.
- QUINE, Willard V. Naturalizace epistemologie. In: Tomáš Marvan. Vybrané články k ontologii a epistemologii. Západočeská univerzita, 2006.
- RORTY, Richard M. (ed.). The Linguistic Turn: Essays in Philosophical Method. University of Chicago Press, 1992, s. 1-39.
- RORTY, Richard M. Nahodilost, ironie, solidarita. Univerzita Karlova, 1996, s. xi-xv, 81-105.
- ROVELLI, Carlo. Sedm krátkých přednášek z fyziky. Dokořán, 2016, s. 63-75.
- RYLE, Gilbert. Systematically Misleading Expressions. Proceedings of the Aristotelian Society 32, 1932.
- SANDEL, Michael. Spravedlnost: Co je správné dělat. Karolinum, 2015, s. 257-282.
- STRAWSON, Peter F. On Referring. Mind 59/235, 1950.
- VAN INWAGEN, Peter. Material Beings. Cornell, 1995, s. 56-97.
Pro studenty hlavního a jednooborového plánu mohou pasáže pocházet navíc i z následujících textů:
- ADORNO, Theodor W. a Max HORKHEIMER. Dialektika osvícenství: filosofické fragmenty. Oikoymenh, 2009, s. 17-52.
- BENJAMIN, Walter. Dílo a jeho zdroj. Odeon, 1979, 17-47.
- BERGSON, Henri. Myšlení a pohyb. Mladá fronta, 2003, s. 11-31.
- BLUMENBERG, Hans. Paradigmy k metaforológii. Kalligram, 2015, s. 9-25.
- BLUMENBERG, Hans. Metaforika „mocné“ pravdy. In: Břetislav Horyna. Teorie Metafory. Nakladatelství Olomouc, 2007.
- BLUMENBERG, Hans. Nesnesitelná nesmrtelnost. In: Břetislav Horyna. Teorie Metafory. Nakladatelství Olomouc, 2007.
- DE BEAUVOIR, Simone. Druhé pohlaví. Orbis, 1967, s. 7-24.
- FOUCAULT, Michel. Dohlížet a trestat: kniha o zrodu vězení. Dauphin, 2000, s. 275-315.
- LIESSMANN, Konrad P. Teorie nevzdělanosti: omyly společnosti vědění. Academia, 2009, s. 22-51.
- LIESSMANN, Konrad P. Univerzum věcí. K estetice každodennosti. Academia, 2012, s. 45-53, 106-115.
- MERLEAU-PONTY, Maurice. Svět vnímání. Oikoymenh, 2008.
- SARTRE, Jean-Paul. Existencialismus je humanismus. Vyšehrad, 2004, s. 9-57.
- SLOTERDIJK, Peter. Pravidla pro lidskou ZOO. Aluze 3, 2000.
- SLOTERDIJK, Peter. Na jedné lodi. Pokus o hyperpolitiku. Votobia, 1997.