Exegeta z Folsomské věznice
Tento týden začal semestr. V mnoha posluchárnách nejrůznějších fakult začal na plné obrátky pracovat stroj akademického apoštolátu a „PowerPointového karaoke“. Znovu se začala předávat a tlumočit zvěst vědění. Následující několikaměsíční transfer akademických zvěstí občas ohrožuje nevstřícný hermeneutický rarášek nebo šibal. Díky nim se může sdělení stát občas méně srozumitelným, jasným či pochopitelným. Pro slovo v odborné knize nebo vyslovené v posluchárnách, neplatí vždy princip sola skriptura, písma, které se samo nabízí k pochopení tomu, kdo je se zanícením čte nebo slyší. V těchto případech mohou napomoci neočekávaní tlumočníci a pomocníci. Za všechny zmíním jednoho. Jeho slova zazní trochu nečekaně v postapokalyptickém filmu Kniha přežití (2010). Od cca 73 minuty se v něm odehraje dílčí scéna, naplněná hermeneutickým napětím, očekáváním a rozhřešením. Hlavní hrdina se pokouší ve světě budoucnosti, nehostinné pustině s omezenými zdroji vody, zprostředkovat mladé dívce smysl víry a slova bible. Dívka je již z generace, která neumí číst, o biblických příbězích a podobenstvích nemá ani ponětí. Hrdina, chodec-poutník, nese jediný a kdysi zachráněný exemplář bible na blíže neurčené místo. Tam by snad mohla opět začít obnova civilizace.