Liebigův filozofický extrakt

9. 6. 2023 Radim Brázda

Dějiny filozofie mají svůj základní kánon děl, do kterých by měl v průběhu studia nahlédnout každý student. Jejich četba vyžaduje čas, trpělivost a znalosti. Redakce německého Philosophie Magazin se pokusila formulovat základní intenci vybraných knih pouze jednou větou. Ukázky níže. Komprimovaná formulace má vzbudit zájem zjistit, jakým způsobem mohl autor k takové tezi dospět a čím ji podepírá. Jinými slovy: přečíst si knihu. Nezkusíte také něco takového? Ještě výstižněji a přesněji? Jde to vůbec? Předpokládá to maličkost: pozorně vybranou knihu nejprve přečíst. Stejný předpoklad platí i pro ověření výstižnosti teze, která má být hutná jako Liebigův extrakt z deseti kusů hovězího dobytka.

Gottfried Wilhelm Leibniz, Theodicea, 1710
Bůh není původcem zla ve světě, ani neumožnil jeho existenci díky své slabosti, nýbrž stvořil svět z takových věcí, které mohou existovat a ze směsice dobra a zla stvořil nejlepší ze všech možných světů.

Alexis de Tocqueville, Demokracie v Americe, 1835, 1840
V demokratických společnostech může dojít k centralizaci vládní moci v situaci, kdy klesá zájem občanů o veřejné záležitosti, protože ti se starají o své ekonomické blaho. [Aktuální variace překladu by dnes zněla: … o své základní ekonomické zabezpečení.]

Ludwig Wittgenstein, Philosophische Untersuchungen, 1953
K určení významu slova nejsou nutné abstraktní ideje. Podívejte se, jak je slovo užíváno, jaká pravidla jeho použití se následují a v jakých kontextech k tomu dochází. [To jsou ale věty dvě.]

Judith N. Shklar, The Liberalism of Fear, 1989
Liberalismem se nemíní obrana mé svobody vůči svobodě jiných, nýbrž starost o takový svět, v němž mohou žít všichni lidé beze strachu podle svých představ.

Philippa Foot, Natural Goodness, 2001
Měřítka našeho morálního jednání nejsou založena na racionálních konstrukcích nebo individuálním kalkulu užitku, nýbrž na objektivních a přirozených faktech, která se týkají toho, co člověka činí dobrým člověkem.