Regulace AI a její perspektivy
Bylo by asi naivní si myslet, že jsme vrcholem a posledním slovem evoluce.
Při četbě knihy Profesorova milovaná rovnice narazí čtenář na pasáž, v níž si vypravěčka listuje a čte v poznámkových sešitech profesora matematiky, u kterého je zaměstnaná jako pomocnice v domácnosti. Na okrajích sešitů byly vepsány doplňující poznámky. Poznámky se týkaly matematiky (např. „Definovat podrobněji podmínky řešení“, „Neplatné, pokud to funguje jen z poloviny.“), ale i jiných oblastí, na které při psaní pomýšlel jejich autor („Ve 14:00 s N před knihovnou.“ Jedna z poznámek byla důležitá i pro další děj knihy. Vypravěčka si uvědomila, že poznámky po stranách sešitů doplňují obraz osobnosti profesora a vysvětlují jeho jednání a uvažování. Jako čtenář vyprávění vypravěčky jsem udělal v tomto místě poznámku tužkou na okraj (s. 85). Protože jsem ve stejné době zamýšlel napsat poznámku k rozpravě o Heideggerových margináliích na stránkách knih z jeho knihovny. O těchto margináliích se archivní badatelé domnívají, že doplňují představu o jeho některých myšlenkách spjatých s četbou. O něco dále (s. 126) vypravěčka čte knihu o historii Velké Fermatovy věty. Dozví se, že věta Neexistují přirozená čísla x, y, z, a n, kde n je větší než 3, pro která platí xn + yn = zn, nebyla publikovaná v nějaké studii, ale byla zapsána jako poznámka na okraji jiného dokumentu, na kterém Fermat pracoval. Důkaz této věty již k poznámce připojen nebyl a další generace matematiků měla o více než tři století o zábavu postaráno. I zde jsem z výše uvedeného důvodu učinil na okraji poznámku tužkou. O kousek dále v textu vstoupí do děje Eulerova rovnice eℼi + 1 = 0. Vypravěčka si uvědomila, že Euler s pomocí hluboce nepřirozeného konceptu objevil přirozenou souvislost mezi čísly, která spolu zdánlivě vůbec nesouvisela. Místo přímo vybídlo k další poznámce tužkou. Posléze jsem mohl druhý den přejít k psaní poznámky o margináliích, která zdánlivě s četbou knihy autorky jménem Jóko Ogawa nesouvisí. V cyklu Zeitkapsel, který probíhá v DLA Marbach (jedná se o poutní místo všech, kdo se zajímají o německou filozofii – což je studentům naší katedry již známo), diskutoval 29. 11. 2023 Ulrich von Bülow s Lorenzem Wesemannem o jednom pilném a pečlivém čtenáři. Jmenoval se Martin Heidegger. Heideggerova pozůstalost je uložena v DLA Marbach a její součástí je rovněž značná část jeho privátní knihovny. Knihy obsahují řadu rukou vepsaných poznámek na okraji. Heidegger patřil mezi čtenáře s tužkou. A ti, kdo se studiem jeho pozůstalosti zabývají, se domnívají, že místa opatřená poznámkami považoval jejich autor za důležitá nebo alespoň hodná pozornosti a komentáře. Okraje stránek cizích knih poskytují místo pro nesouhlas, souhlas, komentáře a rozvíjení vlastních myšlenek. Poznámka na okraji se může stát prvním místem, které podnítí systematičtější úvahu, tezi nebo knihu. Proto se jim věnuje v DLA systematická pozornost. Heideggerova pracovní knihovna umístěná ve sklepení archivu obsahuje knihy v celém průřezu dějin filozofie – od presokratiků po publikace Heideggerových žáků – a rovněž řadu literárních textů. Hojné marginálie lze ve svazcích Heideggerovy knihovny nalézt u pro něj významných autorů, jakými byli Friedrich Hölderlin, Georg Trakl nebo Reiner Maria Rilke. Komentování a výkladu vybraných Heideggerových marginálií byl věnován právě večer z cyklu Zeitkapsel. Mnozí ze studentů filozofie se zase na oplátku vypořádávají s tužkou v ruce s dílem Heideggera a dalších filozofů. Věc mají usnadněnou tím, že mají často k dispozici sebrané spisy. A to nejen Heideggera. Ve spodním patře budovy archivu DLA, jsou umístěny sebrané spisy všech těch německých filozofů, jejichž spisy byly již „sebrány“ a vydány (někdy i v několika vydáních). Chodil jsem kolem nich do čítárny rukopisů a archiválií. Od té doby se těžko vyslovuje věta, že „znáte dílo německého filozofa XY“. Sebrané spisy a knihy z vašich privátních knihoven poskytují na okrajích svých mnoha stránek dostatek místa pro vlastní marginálie, podnícené četbou. Stejně jako je poskytovaly okraje stránek Fermatových a Eulerových knih, k nimž se díky sešitům profesora matematiky dostala vypravěčka knihy Jóko Ogawy a od nichž jsme se přes poznámky tužkou v její knize dostali k upozornění na Heideggerovy marginálie. Fermatův případ ukazuje, že zdánlivě strohá poznámka může mít značný význam. Vše může jednou začít tím, že knihu otevřete a jste (podobně jako Martin Heidegger a mnoho jiných) čtenáři s tužkou.
Na fotografiích vidíte: 1) snímek kousku pracovní knihovny Heideggera v archivu DLA, včetně původních vložených záložek, protože okraje stran někdy nepostačují – stejně jako Fermatovi; 2) momentky sebraných spisů Kanta, Fichta, Hegela, Schellinga,
Literatura: Ogawa, Jóko. Profesorova milovaná rovnice. Praha: Vyšehrad 2023.
Bylo by asi naivní si myslet, že jsme vrcholem a posledním slovem evoluce.
První cesty i návraty do Brna se uskutečňují různými dopravními prostředky. Jeden z tradičních dopravních prostředků je (krom chůze a volského či koňského povozu) železnice. Po železnici dorazil do Brna na své poslední cestě i Winterberg se svým společníkem panem Krausem. Z Vídně je nechal přijet na...