Exegeta z Folsomské věznice

17. 2. 2023 Radim Brázda

Tento týden začal semestr. V mnoha posluchárnách nejrůznějších fakult začal na plné obrátky pracovat stroj akademického apoštolátu a „PowerPointového karaoke“. Znovu se začala předávat a tlumočit zvěst vědění. Následující několikaměsíční transfer akademických zvěstí občas ohrožuje nevstřícný hermeneutický rarášek nebo šibal. Díky nim se může sdělení stát občas méně srozumitelným, jasným či pochopitelným. Pro slovo v odborné knize nebo vyslovené v posluchárnách, neplatí vždy princip sola skriptura, písma, které se samo nabízí k pochopení tomu, kdo je se zanícením čte nebo slyší. V těchto případech mohou napomoci neočekávaní tlumočníci a pomocníci. Za všechny zmíním jednoho. Jeho slova zazní trochu nečekaně v postapokalyptickém filmu Kniha přežití (2010). Od cca 73 minuty se v něm odehraje dílčí scéna, naplněná hermeneutickým napětím, očekáváním a rozhřešením. Hlavní hrdina se pokouší ve světě budoucnosti, nehostinné pustině s omezenými zdroji vody, zprostředkovat mladé dívce smysl víry a slova bible. Dívka je již z generace, která neumí číst, o biblických příbězích a podobenstvích nemá ani ponětí. Hrdina, chodec-poutník, nese jediný a kdysi zachráněný exemplář bible na blíže neurčené místo. Tam by snad mohla opět začít obnova civilizace. Příslušný dialog začíná tím, že dívka vyzve chodce, aby jí z knihy něco přečetl. Chodec předkládá dívce sdělení, že Hospodin učinil to a ono a posléze řekl ono i tamto. Dívka naznačuje, že sdělované zvěsti moc nerozumí a ani jí nedává žádný smysl. Chodec se s pomocí citací pasáží bible pokouší vysvětlit, v čem spočívá podstata víry. Příliš se mu to nedaří. Odehrává se následující dialog:

Dívka: Říkals, že putuješ už 30 let, viď?

Chodec: Jo.

Dívka: A nenapadlo tě, že jsi zabloudil?

Chodec: Ne.

Dívka: A jak víš, že jdeš správným směrem?

Chodec: Jdu skrz víru, ne skrz lidi

[Zde by mohl nastat problém s českým dabingem – snad by zde mohlo být: Jdu kvůli víře, nikoli kvůli lidem. Nebo poetičtěji: Důvodem mé pouti je víra, nikoliv lidé. Třeba budete mít k dispozici původní znění a opravíte si tuto větu sami – což náleží ke kritické práci s primárními texty i promluvami.]

Dívka: Co to znamená?

Chodec: To znamená, že něco víš, i když to vlastně nevíš.

Dívka: To nedává smysl.

Chodec: Nemusí to dávat smysl. O tomhle je víra.

[Jak vidno chodec nemá sókratovskou trpělivost, inklinuje v této chvíli spíše k předkládání tvrzení bez ohledu na pochopení účastníků dialogu. Ale následně jej exegeticky osvítí nápomocný didaktik a v dialogu následuje zlom. Chodec v situaci, kdy protistrana nerozumí, upustí od přímých citací bible a vypomůže si světským podobenstvím, které má odhalit podstatu celé zvěsti. Přejde do jiného modu sdělení a dívce již srozumitelným jazykem bez problémů v působivé pusté krajině ve zkratce vysvětlí smysl víry.] Dialog je dokončen následně:

Chodec: Je to květ světla v širém poli temnoty, který mi dává sílu jít dál. Chápeš to?

Dívka: To je z tý knížky?

Chodec: Ne to je Johny Cash, Live at Folsom Prison.

Z dalšího děje a z epilogu je zřejmé, že k cíli, porozumění sdělení, lze tentokráte dospět i jiným způsobem než babickou metodou. Povšimněme si: v situaci, kdy se princip sola scriptura jeví jako nedostatečný, nespolehlivý nebo jinak problematický, apoštol si pro větší srozumitelnost vynalézavě vypomůže sdělením popkulturní country osobnosti ze šedesátých let. Jinak řečeno, dočasně a v zájmu věci si pronajme hrdlo apoštola světských sdělení. Uvedená věta o květu světla a síle kráčet dále, zazněla v průvodním slovu na živém albu At Folsom Prison, které zaznamenalo Cashův koncert ve známé americké věznici v roce 1968. Cash dokázal zručně navázat kontakt s vězni a současně je na nahrávce žádá, aby se zdrželi vulgarit a klení, protože koncert je nahráván. Je ale také možné, že Chodec sice bibli znal zpaměti do posledního řádku, vzal na sebe úkol donést ji na místo určení, ale podstata jejího sdělení mu byla pochopitelná jen v základní intenci, kterou možná vytušil při poslechu desky ve slovech Johnyho Cashe. Přeji všem přednášejícím v tomto semestru, ať vždy v širém poli temnoty dokáží nalézt při předávání vědění květ světla nebo alespoň svého „Johnyho Cashe“. Nebo Monty Pythony nebo jiné pomocníky, kteří jim mohou ochotně vypomoci při snaze dostát při zprostředkování zvěstí systematické filozofie a dějin filozofie descartovské jasnosti a zřetelnosti.

P. S. Ještě malá hermeneutická poťouchlost − jediná dochovaná bible, kterou nesl poutník na místo určení a kterou mu největší padouch sebral, byla psána v Braillově písmu, takže padouchovi nakonec nebyla k ničemu a zvěst mu byla odepřena, byť ji měl na dohmat. Chodec ji posléze nadiktoval v místě, kam měl dojít, protože ji za 30 let putování znal zpaměti. A ve filmu se v malé roli objeví Tom Waits.