Filozofové, assemble!

28. 2. 2023 Marek Picha

V diskusním fóru Informačního systému zazněl včera dost kritický hlas vůči způsobu, jakým vedení Masarykovy univerzity komunikuje problémy se sexuálním predátorstvím na Katedře tělesné výchovy a jak zdůvodňuje zvyšování ceny kolejného. A přestože nepatříme k odborníkům na uvedená témata, autor výtky, člen AS FSS MU, se domnívá, že k tomu máme co říct, což je nesmírně krásné.

Autor se věnuje několika mediálním výstupům vedení MU a docela podrobně je hodnotí. Pro nás je významná následující pasáž:

Výrok 5: „Ubytování na kolejích je i přes navyšování jeho ceny pro studenty stále výhodné. Ceny jsou totiž konečné, tedy včetně všech energií, a tak se studentům Masarykovy univerzity nestane, jako tomu bývá například u ubytování v soukromí, že by se mohli obávat nějakých dodatečných vyúčtování za teplo, elektřinu nebo plyn.“ Reakce: MANIPULATIVNÍ. Kolegové a kolegyně z Katedry filozofie FF by zajisté vysvětlili lépe než já, proč je spojení výroků „ubytování je i přes zdražení výhodné“ a „neexistují hypotetické doplatky“ neplatným argumentem. Je zcela nejasné, proč text používá slovo „výhodné“.

Máme vysvětlit, proč je určitý argument neplatný. A jak dobře víte, když Gondor volá o pomoc, Rohan odpoví a začne argumentaci rekonstruovat. Není to složité, spojka „totiž“ identifikuje retrogresivní prezentaci argumentu, což je cizí označení pro uvedení teze před důvody; spojka „a tak“ je zase dobrým ukazatelem prezentace progresivní. Díky těmto vodítkům můžeme argument přeformulovat takto:

1. Kolejné v sobě již předem obsahuje platbu za energie.
2. Tudíž se na kolejích ubytovaní studenti MU nemusí bát dodatečných plateb za energie.
3. Při ubytování v soukromí hrozí dodatečné platby za energie.
4. Tudíž je ubytování na kolejích je i přes navyšování jeho ceny pro studenty stále výhodné.

Tak by mohla vypadat děravá, ale srozumitelná rekonstrukce. Teď si ukažme rekonstrukci téměř bez děr, ale za to téměř nesrozumitelnou:

1. Kolejné v sobě již předem obsahuje platbu za energie.
2. Platba za energie předem vylučuje doplatky za energie.
3. Tudíž kolejné vylučuje doplatky za energie.
4. Jestliže kolejné vylučuje doplatky za energie, nemusí se studenti na koleji bát doplatků za energie.
5. Tudíž se studenti na koleji nemusí bát doplatků za energie.
6. Ubytování v soukromí někdy nevylučuje doplatky za energie.
7. Jestliže ubytování v soukromí někdy nevylučuje doplatky za energie, musí se studenti ubytovaní v soukromí někdy bát doplatků za energie.
8. Tudíž se musí studenti ubytovaní v soukromí někdy bát doplatků za energie.
9. Je výhodnější se nebát doplatků, než se někdy bát doplatků.
10. Tudíž je výhodnější být studentem na koleji než studentem ubytovaným v soukromí.
11. Zvýšení ceny kolejného nezruší výhodnost ubytování na koleji.
12. Tudíž je ubytování na koleji i přes navyšování jeho ceny pro studenty stále výhodné.

Pojďme hodnotit. Autor kritického příspěvku chápe uvedený argument jako neplatný, problém vidí ve spojení kroků 5 a 10 v rekonstrukci výše. Ale já moc nechápu, v čem má být ono spojení neplatné. Napadají mě dva výklady jeho kritiky: (i) argument je neplatný, protože se argumentuje hypotetickými neduhy; (ii) argument je neplatný, protože špatně používá slovo „výhodné“.

Argument hypotetickými neduhy

Přiznejme si, že forma argumentu je divná, a obhajovat výhodnost něčeho tím, že něco jiného by mohlo mít nedostatky, se může snadno zvrtnout. Uvažujme:

(A) Je výhodné koupit si jablka, protože některé krávy mohou mít kulhavku. 

Takový argument nedává sám o sobě dobrý smysl a označili bychom ho nejspíš za neplatný. Není zřejmé, jak kravské neduhy souvisí s výhodností jablek, tj. důvod není bez dalších informací relevantní. Ale co tohle?

(B) Je výhodné koupit si jablka, protože některé hrušky mohou být shnilé.

Zde si mnohem snáz představíme kontext, ve kterém bude argument dávat dobrý smysl. Chceme ovoce a máme na výběr mezi dvěma možnostmi, tak upřednostníme jablka, protože bývají v lepším stavu. Důležité je to, že hypotetičnost neduhů sama o sobě nepředstavuje problém, koneckonců jimi argumentujeme neustále a úspěšně (dnes nepřijdu, mohl bych zmoknout; nasaď si roušku, mohl bys mě nakazit; nestuduj Marxe, mohlo by se ti to zalíbit). Problém takových hypotetických důvodů obvykle spočívá v něčem jiném: v poruše relevantnosti, vizte argument A, případně v tom, jak slabě někdy takovou výhodnost podporují. Což nás přivádí k druhému výkladu kritiky.

Výhodné

Budu předpokládat, že výhodnost něčeho posuzujeme poměrem nákladů a zisků. Argument ve prospěch kolejí hovoří o jejich výhodnosti, aniž by vzal do úvahy další náklady spojené s kolejemi (a další zisky spojené s ubytováním v soukromí). Posouzení výhodnosti předpokládá složitější úvahu, která bere v potaz mnohem, mnohem víc než některé hypotetické neduhy alternativy.

Ano, taková kritika argumentu ve prospěch kolejí je na místě a argument takto formulovaný by byl neplatný. Nejspíš by šlo o tzv. secundum quid, ale to je jedno, latina je mrtvý jazyk. Tohle by však platilo jedině tehdy, pokud bychom spojení „je výhodné“ četli ve významu ‘je výhodné a další faktory na tom nic nemění’ či ‘je výhodné sub specie aeternitatis’, což je opět latinsky. Protože kritizovaný Výrok 5 neobsahuje nějaké rozvedení výhodnosti, nějakou kvalifikaci, je takové čtení možné, avšak nevstřícné.

Chcete vidět kouzlo? Stačí doplnit tezi na „ubytování na kolejích je i přes navyšování jeho ceny pro studenty stále v určitém ohledu výhodné“ a je po problému.

Možná jsem něco přehlédl, možná jsem autorovu kritiku uvedené pasáže nepochopil, možná jsem kopal na špatném hrobě. Ale z toho, co čtu, se mi zdá, že argument, byť sám o sobě dost slabý, je platný. Chybějící kvalifikace u výhodnosti může svést k nevstřícnému čtení, ale to je tak asi alles, což je německy.