Může se to jevit jen jako další fotografie zavřených dveří, ale pokud se podíváte opravdu pozorně, všimnete si před nimi doc. Daniela Špeldy. Pokud stále nic nevidíte, začněte u tmavší skvrny ve tvaru vítězného oblouku ve spodní části fotografie a pomalu stoupejte pohledem. Už? Tak vidíte! No a teď si ještě přiznejte, že byste raději neviděli. Ať se na nás doc. Špelda nezlobí, ale dnes si na sebe vzal téměř mikinu - ve světě bez svetříku je povoleno vše a málokdo má dost odvahy v takovém světě žít.
Na Kanta vzpomínají nejen lidé živí, ale jsou zaznamenány rovněž vzpomínky osob neživých, v tomto případě literární postavy. Kadet rakousko-uherské internátní školy jménem Törless vzpomíná od roku 1906 na své první setkání s Kantem v následující ukázce.
Dagmar Pichová o místech, na která si na Harvardově univerzitě nechcete nešáhnout.
