Při argumentačním rozboru se dost často dbá na rozlišování mezi přesvědčováním a vysvětlováním. Jde o strukturně podobné komunikační aktivity, které se liší v předpokladech a záměrech. Přesvědčování vede od nepochybných důvodů k pochybnému důsledku a záměrem je podpořit platnost důsledku. Vysvětlování vede od nepochybného důsledku k pochybným důvodům a záměrem je informovat o příčinách. Tyto odlišnosti pak určují i postup, jak charakter komunikační aktivity odhalit: ptáme se, zda je důsledek míněn jako danost, či zda je míněn jako objekt pochyb. Tedy ptáme se, zda nás mluvčí chce informovat o tom, proč se se něco stalo, nebo zda nás chce přesvědčit, že se něco stane, má stát či navzdory mínění skutečně stalo.
Dobře se to učí a když víte, co hledat, tak rozlišování většinou nedělá problém. Proč vlastně tyhle dvě věci odlišovat? Napadají mě dva důvody:
Zaprvé, pokud se v přesvědčovacím textu vyskytuje vysvětlování, může to rozptylovat. Vysvětlování má totiž stejnou důsledkovou strukturu jako argumentování, ale samo nepřispívá k řešení sporu.
Z hlediska řešení sporu má replika B2 hned několik problémů, mimo jiné i ten, že mluvčí v ní nabízí vysvětlení, nikoli argument. Při hodnocení přesvědčování bychom tedy tento řečový akt měli ignorovat.
Zadruhé, argumentování se může někdy maskovat za vysvětlování. Vezměme si tento dialog:
Pomocí „víš proč“ mluvčí v C2 naznačuje, že jeho replika nabízí vysvětlení, tj. že uvádí pravděpodobné důvody, které vedly Karla k tomu, že pije. Sugeruje tak, že Karlovo pití je danost, pochybnosti lze mít možná o důvodech. Zdá se, že protistrana v replice D2 na tuto udičku skočila a důvody tematizuje. Při analýze bychom ale repliku C2 měli spíše chápat jako přesvědčovací ve smyslu ‘Karel není dobrý ortoped, což je dobrý důvod se domnívat, že Karel nejspíš pije’. Při hodnocení přesvědčování bychom tento řečový akt neměli ignorovat.
Tak a teď k tomu, proč to sem celé vlastně píšu. Médii v posledních dnech proběhl tento tweet:
Ubezpečuji @ErikBest, že nikdy nebudu kandidovat na prezidenta. Náplň jeho práce by mě nikdy nebavila ani na ni nemám předpoklady
Až do neděle jsem si myslel, že jde o vysvětlování. Pisatel sděloval důvody, proč nebude nikdy kandidovat na prezidenta. Teď se mi ale zdá, že mě, lišák jeden, celou tu dobu přesvědčoval, tj. uváděl důvody, že nejspíš nikdy nebude kandidovat na prezidenta. Kdybych to tušil, byl bych obezřetnější. Tady vidíte, jak zcela nové události mohou změnit interpretaci staré výpovědi. Především však to, že kontext výpovědi nekončí u širších okolností promluvy, ale formuje se klidně osm dlouhých let. Argumentační analýza některých mluvčích je běh na dlouhou trať.
Na Kanta vzpomínají nejen lidé živí, ale jsou zaznamenány rovněž vzpomínky osob neživých, v tomto případě literární postavy. Kadet rakousko-uherské internátní školy jménem Törless vzpomíná od roku 1906 na své první setkání s Kantem v následující ukázce.
Dagmar Pichová o místech, na která si na Harvardově univerzitě nechcete nešáhnout.
