Sandokant

Musíme bohužel konstatovat, že v uvolněné atmosféře prvního květnového pondělí se nám uvolnil i doc. Daniel Špelda. Jeho dnešní svetřík totiž není protagonistou, je toť průvodcem věcí, jež se dějí jinde. Ale popořadě. Co se nám snaží doc. Špelda říci rozepínacím svetříkem barvy nezralého betonu? Nic. Kam se poděla rafinovaná oděvní kritika společenských institucí, kde je intelektuální podtext? Takový svetr - téměř, fuj, mikinu -, by si na sebe mohl vzít prakticky kterýkoli člověk, dokonce i mírně zanedbaný analytický filozof. Jistě rozumíme potřebě doc. Špeldy zpochybňovat jaro s tou jeho rozjásanou primitivní barevnou paletou, ale tahle industriální kombinace šedé, modré a béžové je, ruku na srdce, ne zcela dokonalá, přestože ladí. Hlavním vehikulem významu je dnes tričko doc. Špeldy. Sice nejsme velkými příznivci komunikace tričky na úkor svetříků, ale dnes uděláme výjimku a doc. Špeldu za jeho výběr pochválíme. Tygr z Mompracemu na docentské hrudi má vše, co nemá doc. Špelda, tedy turban a dobrý zrak. V hrdinově upřeném pohledu i v docentově admirálské póze jasně čteme povzbudivé poselství do blížícího se zkouškového období: To dokážete! Je tam napsáno „Sandokan“, nikoli „Sandokant“! Spolu s malajským tygrem ve svetříku doc. Špeldy vám tedy přejeme hodně zdaru v končícím semestru.