Regulace AI a její perspektivy
Bylo by asi naivní si myslet, že jsme vrcholem a posledním slovem evoluce.
Pondělní filozofický seriál o barvách nevtíravě připomíná filozofické učení, které proslavil velký Goethe (Zur Farbenlehre, 1810). A co dnes spojuje pojednání o barvách z roku 1810 s úpletovou signalizaci prostřednictvím různých vlnových délek? Šedá a nové učení o barvách. „Wer noch kein Grau gedacht hat“ (Suhrkamp 2022, 300 stran) neboli „Kdo dosud nepřemýšlel o šedé barvě“ nebo také „Kdo dosud nepomýšlel na šedou“. Přesně tak se jmenuje nejnovější kniha německého filozofa Petera Sloterdijka. Chcete vědět jakou barvu měly stíny v Platónově podobenství o jeskyni? Zda Heideggerovo In-der-Welt-Sein implikovalo pobyt v difuzní šedi? Napadlo vás, že by šedá mohla být metaforou, indikátorem nálady nebo zvěstováním politicko-morální dvojznačnosti? Že Paul Cézanne považoval malbu šedou barvou za zásadní malířskou kvalifikaci? Že šedá by mohla být zdůvodněně inspirativnější než korporátní modrá? Nové inspirace přinášejí nyní úpletové pondělky a Sloterdijkova filozofická anatomie šedé. Šedá je nová zelená na stromě teorie.
Bylo by asi naivní si myslet, že jsme vrcholem a posledním slovem evoluce.
První cesty i návraty do Brna se uskutečňují různými dopravními prostředky. Jeden z tradičních dopravních prostředků je (krom chůze a volského či koňského povozu) železnice. Po železnici dorazil do Brna na své poslední cestě i Winterberg se svým společníkem panem Krausem. Z Vídně je nechal přijet na...