Törless a Kant

24. 4. 2024 Radim Brázda

Dosah Kantova díla je natolik rozsáhlý, že jeho výročí nechceme odbýt pouhou jedinou připomínkou. Pokusíme si jeho dílo a život připomínat nejrůznějším způsoby. Na Kanta vzpomínají nejen lidé živí, ale jsou zaznamenány rovněž vzpomínky osob neživých, v tomto případě literární postavy. Kadet rakousko-uherské internátní školy jménem Törless vzpomíná od roku 1906 na své první setkání s Kantem v následující ukázce. Jeho vzpomínku jsme vybrali proto, že ji zprostředkoval spisovatel Robert Musil (1880 – 1942). A na dům na Jaselské ulici č. 10, ve kterém Musil bydlel u svých rodičů, téměř dohlédneme z oken naší posluchárny. Musil zde pobýval v letech 1897 – 1924, i když cedule na domě uvádí letopočet 1891. Dle pramenů však v roce 1891 příslušný dům ještě nestál a rodina Musilova pobývala do roku 1897 v Brně na jiné adrese. Musil je nám blízký i proto, že zpočátku sice studoval techniku a pracoval krátce jako strojní inženýr, ale posléze studoval filozofii a experimentální psychologii v Berlíně u věhlasného Carla Stumpfa, který založil v roce 1894 v Berlíně Psychologický institut (a věnoval se krom jiného experimentům s vnímáním zvuku). V roce 1908 zde Musil obhájil disertační prací na téma Beitrag zur Beurteilung der Lehren Machs (k nahlédnutí dostupná on-line), kterou věnoval reflexi a analýze části díla brněnského rodáka Ernsta Macha (viz cyklus přednášek Dějiny filozofie VI). Stumpf, filozof, psycholog, muzikolog a Masarykův přítel, hodnotil práci jako opus laudabile, tedy dobrou. Musil však v možné kariéře akademického filozofa nepokračoval a nastoupil jako knihovník Technické univerzity ve Vídni a začal spolupracoval s několika novinami. Od roku 1918 působil jako spisovatel na volné noze. Musil tedy získal vzdělání v přírodních vědách i ve filozofii, ale následně se věnoval literární tvorbě“. Považujme to za inspiraci pro rozšíření rubriky „uplatnění absolventů katedry filozofie“. Nyní již k Törlessově takřka hororové vzpomínce na seznámení se s Kantem.

„Na malém stolečku ležel proslulý svazek Kanta. Profesor ho vzal a ukázal Törlessovi. Podívejte se na tuhle knihu, to je filozofie, obsahuje určující prvky našeho jednání. A kdybyste se tady chtěl dostat k podstatě, narazíte na samé takové myšlenkové nezbytnosti, které právě určují všecko, aniž lze je samotné jen tak beze všeho nahlédnout. Je to zcela podobné jako v matematice. A nicméně podle nich ustavičně jednáme: Tady máte hned důkaz, jak jsou takové věci důležité. […] Törless si totiž hned ráno koupil z Reclamky onu knihu, kterou viděl u svého profesora, a použil první přestávky, aby začal číst. Ale pro samé závorky a poznámky pod čarou nerozuměl ani slovo, a když očima svědomitě sledoval věty, bylo mu, jako by mu stará, kostnatá ruka šroubovými obrátkami vytáčela rozum z hlavy. Když asi po půl hodině vyčerpán ustal, dostal se jenom ke druhé stránce a na čele mu stál pot. Ale potom zaťal zuby a četl dál ještě jednu stránku, až byla přestávka u konce. Večer se však už knihy nechtěl dotknout. Strach? Hnus? – nevěděl přesně, jenom jedno ho trýznilo palčivě zřetelně, že profesor, tento člověk, který vypadal na tak málo, měl knihu ležet docela volně v pokoji, jako by to pro něho byla každodenní zábava.“

V knize není text specifikován, ale mohlo by se jednat o Kritiku praktického rozumu popř. Základy metafyziky mravů. Podstatné je, že Törlesse ani Musila vzpomínka na první zkušenost s nesnadným textem od studia Kanta a filozofie neodradila. Připomínáme, že portfolio Kantových textů je mnohem širší a zdaleka ne všechny působí při prvním setkání tak, jak si vybavuje tehdy ještě zmatený Törless.

• Robert Musil: Zmatky chovance Törlesse. Mladá fronta, Praha 1993, s. 104, 107. Filmová adaptace: Der junge Törless (rež. Volker Schlöndorff, 1966).