Fotbaloví ultras červenobílých ze Stuttgartu se snaží o kultivaci veřejného prostoru i mimo stadion. Na kopci zvaném Galgen nad Marbachem podněcují (i když možná nezáměrně) v občanech rozjímání o tom, kdo je solí společnosti. Na jedné z nálepek na obrázku se píše: „Nezáleží na tom, který hráč, je jedno, který prezident, jedinou konstantou jsme my, fanoušci! Dycinky bílo-červení.“ A protože se Hegel narodil kousek za kopcem, mohl by se imaginací obdařený občan nechat pobídnout k rozletu ducha: „Je jedno, který politik, je jedno který prezident, jedinou konstantou jsme my, občané! Dycinky občan!“
P.S.: „Galgen“ znamená „šibenice“. Nyní je na kopci také relaxační zóna.
Na Kanta vzpomínají nejen lidé živí, ale jsou zaznamenány rovněž vzpomínky osob neživých, v tomto případě literární postavy. Kadet rakousko-uherské internátní školy jménem Törless vzpomíná od roku 1906 na své první setkání s Kantem v následující ukázce.
Dagmar Pichová o místech, na která si na Harvardově univerzitě nechcete nešáhnout.
