O výstavě „Hegel und seine Freunde“ (6. 10. 2019 - 16. 2. 2020) v DLA Marbach jsme vás informovali již dříve. Výstava se v září přesunula do slovinské Lublaně, kde uspořádali v rámci doprovodného programu národní filozofickou konferenci, na níž jste mohli vyslechnout třeba Slavoje Žižeka. Jeho vypořádání se s Hegelem vyšlo s předstihem již v roce 2016 v nakladatelství Suhrkamp pod názvem „Weniger als nichts – Hegel und der Schatten des dialektischen Materialismus“ (Méně než nic – Hegel a temná stránka dialektického materialismu). Stačilo mu k tomu pouhých 1408 stran. Díky výstavě nyní víme, „kako je Hegel mislil „jaz“ in „sebe“ a že v libozvučné slovinštině je Geist „duh“, Aufhebung je „Aufhebung“, Irrtum je „zmota“, Widerspruch je „protislovje“ a že na kulečníkovou kouli se nejlépe hodí nápis „AUFHEBUNG“. Proč je ale po filmové reportáži slovinské TV o výstavě zařazena reklama na film o vyhynulých dinosaurech (IZUMRLI DINOZAVRI)?
Na Kanta vzpomínají nejen lidé živí, ale jsou zaznamenány rovněž vzpomínky osob neživých, v tomto případě literární postavy. Kadet rakousko-uherské internátní školy jménem Törless vzpomíná od roku 1906 na své první setkání s Kantem v následující ukázce.
Dagmar Pichová o místech, na která si na Harvardově univerzitě nechcete nešáhnout.
