Stránka 16: Oblast výzkumu | Katedra filozofie

Altajská hypotéza

„Studium historie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity spojuje detailní vhled do dějin lidstva s podrobnějším porozuměním vybraným problémům a souvislostem. Studium historie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity spojuje detailní vhled do dějin lidstva s podrobnějším porozuměním vybraným problémům a souvislostem. Studium historie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity spojuje detailní vhled do dějin lidstva s podrobnějším porozuměním vybraným problémům a souvislostem. Studium historie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity spojuje detailní vhled do dějin lidstva s podrobnějším porozuměním vybraným problémům a souvislostem.“
prof. PhD. Jana Nechutová, CSc.
profesorka

Zkoumali jsme tradiční lidovou kulturu v oblasti Letovicka

zjistěte více

2. 12. 2022

MUNI Scientist 2022

Czech Women Philosophers and Scientists získaly ocenění.

29. 11. 2022

Filantropofagie čili Jak se nabídnout jako sousto

Nedávno jsem se v jednom hudebním časopise dočetl, že kdosi složil píseň s názvem Human Burger, v jejímž refrénu se navrhuje řešení letitého výživového problému: Eat human, eat, eat human. Autoři textu se v humorné zkratce a nadsázce domnívají, že nápad na takovou delikatesu by mohl znamenat ekologickou cestu k záchraně planety, že vzájemné pojídání by zpomalilo přelidňování a že by se tím vyřešila přebujelá potřeba konzumace spousty masa. Při bláhovém mínění o vlastní originalitě se domnívali, že něco takového je jejich společný nápad. Takový omyl nelze nikomu zazlívat. Považujeme-li s Vladislavem Vančurou smích a humor za výsledek určitého intelektuálního úsilí a schopnosti nadhledu, které Vančura pojmenoval „lépe věděti“, pak nám nabízejí dějiny literatury a idejí propracovanější a pestřejší koncepce výživy. Nejprve však autorům textu připomeňme, že přebujelá konzumace masa se pravděpodobně nevyřeší konzumací jiného masa, byť lidského. Žertující hudebníci by možná byli překvapeni, že jejich nápad promysleli do líbezných detailů autoři jiní nebo že se tímto způsobem naopak obvykle řešil epizodní nebo akutní nedostatek masa. Například v případě konsekvencialistům tak milého a argumentačně inspirativního ztroskotání lodi Mignonette v létě 1884. Nebo událostí po zřícení letounu Uruguyan Air Force 571 v roce 1972. Letoun přepravoval členy a doprovod uruguayského ragbyového týmu a havárii přeživší museli v nehostinném vysokohorském prostředí And rovněž řešit problém výživy. Na palubě havarovaného letadla bylo původně 45 osob, z nichž po 72 dnech v pustině přežilo 16 (viz ne příliš povedené filmové zpracování události s názvem Přežít, 1993). Díky uvedeným a mnoha dalším zapsaným a komentovaným nápadům si uvědomujeme, jak mnoho se hřeší na neznalost dějin literatury, filmu a historie a jak snadno podlehnou tvůrci v různých oblastech iluzím o vlastní kreativitě, které jsou bohatě dotovány zahleděností do vlastních schopností a nedotčeny znalostmi o vědění, které nám zanechali autoři dávno uzavřených a pomalu zapomínaných děl.

21. 11. 2022

Motorismus je rychlost, rychlost je vítězství

S ubývajícími a krátícími se dny tohoto roku se můžeme pomalu ohlížet na pozapomenuté jubilanty roku letošního. Jedním z nich byl hned počátkem uplývajícího roku francouzský filozof Paul Virilio (1932–2018), který by letos oslavil devadesátiny. Sám se považoval více za urbanistu, popřípadě za architekta. Architekt dle něj usiluje o momentální rovnováhu mezi technikou, strukturou a materiálem, kdežto filozof spíše vyzdvihuje požadavek pravdy. Pro architekta neexistuje žádná bezchybná konstrukce a je si vědom, že každá konstrukce se může časem strhnout. Tématem, které Virilia zajímalo po celý život, byla rychlost. Uvažoval o produkci rychlosti, možnostech jejího zvyšování, o roli a dopadech zvyšující se rychlosti v dějinách společností. Dějiny periodizoval dle schopností společností produkovat rychlost v kombinaci s destruktivními účinky. Uvažoval o tom, že média a armády využívají eskalovanou rychlost k podobným účelům, jako na počátku dějin lovec, který se žene za svou kořistí. Zvažoval proměny, podoby a roli rychlosti, s níž jedno zvíře napadne jiné a evidoval, že tato rychlost je pro živočišnou říši stejně klíčová jako pro lidská společenství. Člověk dokázal rychlost přeměnit do hnací síly (kreativní i ničící) a tuto dovednost stále zdokonaloval. Virilio předložil koncept tzv. dromologie (z řeckého dromos, závod; obecně též celý systém dopravy v Římské říši), v němž se zaměřil na komplexní analýzu role rychlosti v dějinách společností. Popsal proměny produkce, využívání a zbrzďování rychlosti v nejrůznějších oblastech lidského konání. Zajímalo jej využití rychlosti, která se stala jedním z klíčových momentů dromokratických společností, tedy společností spočívajících na širokém využití rychlosti a rychlostí profilovaných. Zajímaly jej vynálezy, které umožnily průmyslovou produkci rychlých vehiklů – železnice, automobil, letecká doprava, telefon, televizor apod. Vynalézavě popisoval, jak společnosti strukturovala rychlost, kdo, jak a s pomocí čeho si držel v různých oblastech monopol na využití nejvyšších rychlostí. Povšiml si, že schopnost fabrikace a využití nejvyšších rychlostí se staly příznakem moci. Z jeho pohledu neexistovala až do 19. stol. produkce rychlosti v té podobě, která je příznačná pro dnešek. Předchozí společnosti dokázaly rychlost nejen akcelerovat, ale ještě byly schopny vytvářet různé rychlostní decelerace - hradby, ochranné valy různého druhu, zákony, zákazy atd. Pohyb se mohl ještě zpomalovat s využitím různých překážek (patřily mezi ně i např. obranné linie vojenských bunkrů, stejně jako později omezení

15. 11. 2022

Velcí muži se zdrželi jen krátce

Co mají společného letošní jubilant Mendel a Darwin? Například tabulku, zaznamenávající údaj o jejich ročním pobytu. V Lipníku nad Bečvou a v Cambridge. V těchto městech na ně prostřednictvím tabulky vzpomínají na místech, kde se tito slovutní mužové dějin vědy zdrželi, byť jen velmi krátce. Závažnost objevů, které učinili, byla pravděpodobně důvodem hrdého připomenutí pobytu na příslušném místě. Na Mendela již léta vzpomínají tabulkou umístěnou na zdi piaristické koleje v Lipníku (viz obrázek). Tabulky na zdi (již před lety značně zchátralé budovy kláštera) s upomínkou na roční pobyt tehdy jedenáctiletého Mendela jsem si před lety povšiml cestou z nádraží do místního pivovaru Svatovar. A na Darwina vzpomínají v jednom nenápadném domě ve Fitzwilliam Street v Cambridge. Je-li údaj na tabulce správný, pak zde Darwin musel bydlet velmi krátce po návratu ze své klíčové cesty na lodi HMS Beagle. Darwinovo jméno nese jedna z kolejí místní univerzity, byť Darwin zde studoval na Christ´s College (teologii). A proč tuto souvislost připomínáme? Mendel má letos výročí narození a z hlediska významu a souvislostí jeho objevu k němu Darwin pochopitelně patří. Můžeme jen litovat, že se Darwin s Mendelem nepotkal. A navíc včera, hned na počátku Týdne humanitních věd, proslovil v zasedací místnosti děkanátu přednášku „Interpretace Mendelova objevu v rámci vývoje věd o životě“ pan dr. Jiří Sekerák, vedoucí Mendeliana (a také někdejší absolvent naší katedry). Přednášku atraktivní, informacemi o životě, díle, reflexích, interpretacích Mendelova díla naplněnou, bohužel však asketicky navštívenou. Byla to jedna z přednášek, u nichž je vám líto, že už skončila. Věděli jste, že Mendel výslovně uvedl, že má být po smrti pitván? Je možné, že tím chtěl vyloučit možnost, že bude pohřben za živa, z čehož měl panickou hrůzu. Věděli jste, že Mendel prováděl dlouhodobě pravidelná meteorologická měření pro Ústřední meteorologický ústav ve Vídni? Díky tomu víme, že v Brně byla v roce 1871 větrná smršť a 1882 se Blanskem a Brnem prohnala vichřice. Že byl zdatným podnikatelem, který se zdráhal platit daně a pustil se kvůli tomu do sporu se státem? Že díky příjmům z podnikání nechal 1882 v rodných Hynčicích postavit hasičskou zbrojnici nákladem 3 000 zlatých a přidal k tomu i nákup hasičské stříkačky? Že měl z profesních důvodů rád fuchsie (to je ta rostlina, kterou drží a upřeně se na ni dívá na známé skupinové fotografii s ostatními augustiniány). Dozvěděli jsme se proč a čím je zajímavý spor o to, zda se Mendel narodil 20. nebo 22. července a jak by to mohlo souviset s jeho zálibou v číselných symetriích. Nádavkem jste se mohli dozvědět, jak postupoval při svém objevu, čemu všemu a jak se věnoval, jak bylo jeho dílo přijímáno, citováno a reflektováno, jaké diskuse a vědecké spory dosud vše kolem jeho objevů vyvolává, jak a čím byly přiživovány mýty a nepřesnosti při interpretaci Mendelových výzkumů a experimentální činnosti. Kdo a čeho si povšiml v archiváliích a textech jeho prací. A také proč by Mendel měl svým myšlením pravděpodobně blíže k Parmenidovi a Darwin k Hérakleitovi. P. S.: Mendelianum má otevřeno středa – neděle do 17:00 a setkáte se tam i s voskovým Gregoriem.