Altajská hypotéza

prof. PhD. Jana Nechutová, CSc.

„Studium historie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity spojuje detailní vhled do dějin lidstva s podrobnějším porozuměním vybraným problémům a souvislostem. Studium historie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity spojuje detailní vhled do dějin lidstva s podrobnějším porozuměním vybraným problémům a souvislostem. Studium historie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity spojuje detailní vhled do dějin lidstva s podrobnějším porozuměním vybraným problémům a souvislostem. Studium historie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity spojuje detailní vhled do dějin lidstva s podrobnějším porozuměním vybraným problémům a souvislostem.“

prof. PhD. Jana Nechutová, CSc.
profesorka

Zkoumali jsme tradiční lidovou kulturu v oblasti Letovicka

zjistěte více

Potřebujeme koncept mikroagrese?

31. 10. 2022

Potřebujeme koncept mikroagrese?

Nedávno mě v jedné knize o etice v současném světě zaujala jedna pasáž: Jacqueline je na prvním večírku od té doby, co přišla na univerzitu. Jako jedna z mála lidí tam nemá bílou pleť. Najednou ji osloví mladý muž:

  • „Ahoj, odkud jsi?“
  • „Z Essexu,“ odvětí Jacqueline
  • „Super, ale odkud doopravdy jsi?“
  • „Jak říkám, z Essexu. Narodila jsem se tam a vyrostla jsem tam.“

Mladík se zatváří trochu zmateně, ale pak jen pokrčí rameny a zeptá se jí, jaká hudba se jí líbí.

Jacqueline dobře ví, co to mělo znamenat. Ten člověk nechce vědět, odkud je. Chce vědět, odkud jsou její rodiče. Mohla by mu všechno vysvětlit – že se její děda narodil v Singapuru, matka že je z Londýna, ale její rodiče přišli z Ghany. Ve skutečnosti chce ten člověk vědět právě tohle. Ale Jacquelin nic vysvětlovat nehodlá. Zažila to už tolikrát a má toho plné zuby. Pokud by „z Essexu“ stačilo, kdyby to řekl běloch, proč to nestačí, když to řekne ona? Proč by lidé jako ona nemohli být z Essexu?

To, co Jacqeline prožila, je příkladem mikroagrese.

Pokud má být tento příklad typický, můžeme si z něj odvodit základní charakteristiky mikroagrese. Jde o řečový akt, při kterém zdánlivě nevinnou otázkou či poznámkou dle adresáta urazíte jeho důstojnost. Vyjádření urážky není záměrem mluvčího a nemusí si jej ani uvědomovat (jinak by nebyla, předpokládám, na místě předpona „mikro“). Dodatečnou charakteristikou může být, že jde o otázku či poznámku typickou, tedy adresátem opakovaně slýchanou, která jej nutí vysvětlovat skutečnosti, jež nemá potřebu vysvětlovat.

Mikroagrese je poměrně nový koncept. Jde o vynález některých představitelů progresivních proudů v západní společnosti, kteří bojují za politicky korektní vyjadřování a posílení cenzury projevu s cílem nastolení sociální spravedlnosti. Je to však koncept velmi problematický a jeho tematizace v etice či politické filozofii přinese podle mého názoru víc škody než užitku.

Především si je nutné uvědomit důsledky výše uvedeného faktu, že ofenzivní charakter údajných mikroagresí není důsledkem záměru mluvčího. Pokud se adresát cítí dotčen, nemůže to být proto, že se ho mluvčí dotknout chtěl. Jde o zvláštní situaci, kdy perlokuční síla řečového aktu nastává, aniž by výpověď měla sílu ilokuční. Dotčení je zde výsledkem celé řady interpretací, kterým adresát výpověď mluvčího podrobí: když se v Essexu zeptáte exoticky vypadajícího člověka, odkud opravdu je, dáváte mu otázku, kterou byste bělochovi nepoložili, a tím mu implicitně naznačujete, že nemůže jen tak být z Essexu, a tím mu sdělujete, že do Essexu nepatří, a tím ho ponižujete. Problém je v tom, že proti této fantaskní kaskádě interpretací stojí jiná, jednodušší: tazatel chtěl jednoduše vědět, odkud adresát pochází. Nic víc. Z pohledu první interpretace je tazatel ofenzivní; z pohledu té druhé je adresát vztahovačný. Nezdá se mi, že je důvodné za tu správnou považovat vždy tu první.

Příbuzný problém je, že mluvčí často nemá šanci asociace, které jeho bezelstná otázka vyvolá, předvídat. Jinými slovy, nemůže vědět koho, kdy a za jakých okolností urazí, jelikož ona urážka je vyvolána z jeho pohledu neškodným projevem. Nemohl by třeba urazit řidiče autobusu, když se ho zeptá, jestli by mu nezastavil mimo zastávku? Nebo vegetariána, když se ho zeptá, jestli mu nevadí jíst vejce? Vždyť i tito lidé se s podobným chováním setkávají často a mohli by tazateli podsunout nevyjádřenou sérii implikací, která končí přesvědčením, že tazatel vlastně pohrdá důstojností dané osoby jakožto řidiče či vegetariána. Výsledkem je morální bludiště, ve kterém se normální člověk velmi rychle ztratí.

Pak je zde ale ještě jeden problém. Zastánci posílení cenzury svobodného projevu někdy argumentují tím, že to, jak lidé běžně hovoří, je mnohdy pro určité jednotlivce či skupiny stigmatizující. Mám za to, že stigmatizující je naopak nálepka mikroagresora. Kořenem tohoto slova je totiž poměrně expresivní výraz „agrese“, který je zcela nemístný pro popis nezáměrných drobných příkoří, která údajní mikroagresoři vyvolávají. A předpona „mikro“ tento dopad příliš nezmírní. Onálepkovat člověka, který se vás zeptá na váš původ, jako mikroagresora, je jako obvinit člověka, který přejede vaši postavu svým pohledem, z mikroznásilnění.

Koncept mikroagrese je nebezpečný. Snaží se vymezit nový morální prohřešek tam, kde jsme dosud viděli směsici bezelstnosti, možná naivity či neinformovanosti na straně tazatele a nedůtklivosti na straně adresáta, a připsat jej na vrub výhradně jedné straně. Bylo by proti duchu této úvahy volat po jeho cenzuře. Není ale proti jejímu duchu volat po ostražitosti, kdykoli jej někdo proti někomu vytáhne.

Jak zní Zarathustra a byl by Kapitál černobílý?

20. 10. 2022

Jak zní Zarathustra a byl by Kapitál černobílý?

Filozofové psali a píší teoretická díla o hudbě. Za všechny namátkou z dějin filozofie Augustinus Aurelius De musica, z nedávné minulosti Hans Blumenberg Matthäuspassion či krátký text Goldbergovy variace, Odo Marquard Musik in der Philosophie nebo reprezentant naší katedry Mirko Novák a jeho vizionářská stať Otázka hudby hrané k práci a hudby reprodukované do veřejného prostoru z roku 1954. Někteří z filozofů hudební díla komponovali. Namátkou Jean-Jacques Rousseau operu Vesnický věštec (1752). Současné nahrávky skladeb Friedricha Nietzsche pro klavír si můžete zakoupit na CD s názvem Friedrich Nietzsche: Sämtliche Werke für Klavier solo (vydáno 2008). Peter Sloterdijk složil libreto k opeře Babylon (premiéra 2012). Jsou i filozofové kteří zvládli vše, třeba Theodor W. Adorno. Psal teoretická díla o hudbě (třeba Philosophie der neuen Musik, 1949, monografie o Wagnerovi, Mahlerovi nebo Albanu Bergovi), komponovat (zkuste Klage. Sechs Lieder für Singstimme und Klavier, op. 5, 1938-1941, popř. Zwei Propagandagedichte für Singstimme und Klavier, 1943) i aktivně hudbu provozovat (nepřekvapí nás, že Adorno ovládal velmi dobře hru na klavír). Na oplátku jsou filozofická díla i osudy filozofů konvertovány skladateli do podoby uměleckých děl. Namátkou: Leonard Bernstein provedl v roce 1954 Serenade, after Plato's Symposium, v roce 1956 muzikál ve stylu operety Candide, Richard Strauss předvedl posluchačům v roce 1896 symfonickou báseň Tak pravil Zarathustra, Petr Eben zkomponoval v roce 1967 oratorium na text Platónovy Obrany Sókratovy pro alt a baryton sólo, dětský smíšený sbor a orchestr s názvem Apologia Socratus. Podobných příkladů filozoficko-hudební vzájemnosti nalezneme mnohem více. Od doby vzniku kinematografie existují rovněž pokusy převést významná filozofická díla do filmové podoby. Tento záměr pojal i Sergej Michajlovič Ejzenštejn (1898 – 1948), režisér filmu Křižník Potěmkin (1925), který náleží do zlatého fondu světové kinematografie. Pro pořádek uvádím, že Ejzenštejn hrál rovněž na klavír. Právě Ejzenštejna napadlo v říjnu 1929 převést do filmové podoby Marxův Kapitál (první 3. díly 1867 až 1894, rozhodneme-li se ke Kapitálu řadit rovněž pomyslný čtvrtý díl, vydaný Kautským pod názvem Teorie nadhodnoty, pak by vydání celého díla končilo až v roce 1910). Film bohužel natočen nebyl. Jakou imaginaci musel Ejzenštejn mít, aby si jen představil, s pomocí jakých filmových prostředků lze vizualizovat třeba pojmy „nadhodnota“ nebo „kapitál“? Po letech se tohoto nápadu chopil německý režisér Alexander Kluge a díky tomu můžete shlédnout filmovou esej či spíše koláž obrazů, komentářů a hraných scén s názvem Nachrichten aus der ideologischen AntikeMarx – Eisenstein – Das Kapital (Zprávy z ideologické antiky - Marx – Ejzenštejn – Kapitál). Dílo vyšlo 2008 s textovým doprovodem (60 stran) a 3 DVD obsahují 570 minut filmového kapitálu. Ve filmu promluví také Hans Magnus Enzensberger nebo Peter Sloterdijk. Režisér snímku sám považuje Marxe především za atraktivního básníka nikoli primárně za ekonoma. Jen při zběžném prohlédnutí nutno říci, že by mě spíše lákalo Ejzenštejnovo zpracování nebo návrat k původní, tištěné verzi Marxova Kapitálu. Která scéna z Kapitálu by mohla být stejně dramatická jako kočárek sjíždějící po schodech? Jak ztvárnit člověka, který je prostřednictvím práce zakouzlen ve věcech? Shrňme si to: filozofové píší o světě, jeho součástí jsou zvuky, tedy i hudba; proto filozofové píší i o hudbě; někteří filozofové ze zvědavosti hudbu komponují, protože je zajímá, jak je možné něco dělat nejen slovy, ale i tóny. Hudebníci jim na oplátku rozezní jejich knihy, protože je zajímá, jak by se mohlo se světem myšlenek, vyjádřených texty, udělat něco prostřednictvím tónů, souzvuků a intervalů. Stejně tak se filmaři občas pokoušejí texty filozofů vyjádřit pohyblivými obrazy. Hudebníkům a skladatelům se texty filozofů překlápí do zvuků a tónů, filmařům někdy do pohyblivých obrazů. A filozofové píší o světě zvuků, tónů a pohyblivých obrazů. A skladatelé a filmaři … Vám se náhodou při čtení Rozpravy o metodě, Fenomenologie ducha, Karteziánských meditací nebo Filozofických zkoumání nevybavují i zvuky, melodie, pohyblivé nebo statické obrazy?

 

(Fotografie partitury písně „Ade, ich muss“, kterou zkomponoval Friedrich Nietzsche s knírem ve vlaku 13. srpna 1870.)

Předchozí 1 18 19 20 21 22 49 Další

Více aktualit

Ve výzkumu spolupracujeme

Bez popisku
Bez popisku
Bez popisku
Bez popisku
Bez popisku
Bez popisku

Kontaktujte nás

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info